Rodiči Ottilie Davidové byli Hermann Kafka, velkoobchodník s galanterií, a Julie Kafka. Na svět přišla 29. října 1892 ve „stověžaté“ Praze, kde její rodina žila. „Její blízcí jí od dětství říkali Ottla,“ poukazuje publicista Pavel Taussig v knize Neznámí hrdinové: Pohnuté osudy. „Vynikala ušlechtilými vlastnostmi: ve vztahu k lidem byla upřímná a přímá, každému říkala do očí, co si myslí, byla obdařena sociálním cítěním.“

Vyrůstala i vzdělávala se v Praze. Její bratr jí pomohl „vychodit“ zemědělskou školu, přičemž nabyté vědomosti zúročila později v Blšanech západně do Prahy, kde spravovala statek. To už však byla „zadanou“ slečnou, přičemž její vztah především otec velice nelibě nesl.

Zakázané ovoce

Franz Kafka i Ottilie Kafka pocházeli z ortodoxní židovské rodiny s německými kořeny. V takových se směla „pěstovat“ láska jen k dalším židům. Ale Ottilie „se zamilovala do Čecha Josefa Davida, vysokého úředníka Svazu českých pojišťoven, a kvůli němu se naučila i česky,“ uvádí Taussig. „Když narukoval do první světové války, psala mu krásné dopisy. Protože do vojenského oblékli i jejího švagra, Karla Hermana, nastěhovala se jako nová správcová do jeho statku v Siřemi.“

„Na osm měsíců tam za ní přijel i bratr Franz, kterého několikapatrová sýpka vypínající se na horizontu údajně inspirovala k napsání Zámku,“ zmiňuje Taussig jednu z nejznámějších Kafkových próz. Vztah Ottilie a Josefa Davida její otec nelibě nesl. Přesto jej musel „skousnout“, poněvadž „rozkvétal“ i po válce, kdy už Ottilie žila znovu v Praze. „Pronajala si malý domeček ve Zlaté uličce na Hradčanech, snad proto, aby se tam mohla scházet s nastávajícím manželem. Pak ho ochotně přenechala bratru Franzovi, který zde v klidu mohl psát.“ Roku 1920 se s Josefem vzali a Ottilie tak přejala i jeho jméno – Davidová.

Patrně i to ji pomohlo, že se vyhnula prvním represáliím, které s nástupem nacismu a zřízením protektorátu přišly. Vůči bližním, ale i cizím, však Ottilie nezůstala netečná. „Maminka byla velmi oblíbená,“ sdělila Taussigovi její dcera Věra Saudková. „Pomáhala opuštěným a chudým lidem, brala je k nám domů, aby se mohli alespoň pořádně najíst. Mezi nimi bylo hodně židů, kteří utekli do Prahy před Hitlerem. Maminka pomohla každému, komu mohla. Každému.“

Mračna na obloze

Zdánlivý klid nevydržel věčně. „Když začaly platit i na území protektorátu takzvané norimberské zákony, postihující židovské spoluobčany, manželé Davidovi se odloučili,“ uvádí Taussig. Šlo o rasistická nacistická nařízení, která byla namířena proti židům. Například se zakazovaly vztahy židů s osobami jiného vyznání, respektive jiné rasy. Franz Kafka se jich nedožil. V roce 1924 zemřel na tuberkulózu. Jeho rodinu nacistický běs bohužel postihl.

„S maminkou jsme doprovázely do transportů její obě sestry,“ vzpomíná Věra Saudková. Krom Ottilie měl Franz Kafka ještě sestry Valerii (†52) a Gabrielu (†53). Obě byly v roce 1942 zavražděny ve vyhlazovacím táboře Chelmno. „Jednoho dne poručili i mamince lístek, že se má dostavit do Veletržního paláce, kde bylo seřadiště deportovaných židů. Už v pět hodin ráno. Může mít padesátikilový balík, ale nesmí jet tramvají,“ vzpomíná dcera Ottilie Davidové.

Starosti o druhé

K deportaci do terezínského ghetta došlo 3. srpna 1942. Přičemž jak už bylo řečeno výše, ani tam jí osud ostatních nebyl lhostejný. Pomáhala druhým, jak se dalo. „Po příchodu do Terezína se přihlásila Ottla Davidová do dětského útulku, kde se starala o malé sirotky,“ líčí Taussig. Jednalo se o děti, které byly doslova ve zbídačelém stavu. Vyhladovělé a zbědované, ke všemu přišly o rodiče – nezřídka se tak stávalo přímo před jejich zraky, když gestapo „udeřilo“ na jejich rodiče.

„Mezi ostatními vynikala svou vlídností a starostlivostí,“ pokračuje Taussig s tím, že dětem „alespoň částečně nahradila rodiče.“ Co to však bylo v koncentračním táboře platné, si dnes již jen těžko můžeme představit. „Pak náhle přišel rozkaz k evakuaci polských dětí a jejich opatrovníků na východ. Celý transport byl okamžitě po příjezdu do vyhlazovacího tábora v Osvětimi nahnán do plynové komory.“

Konec laskavého života

„Jednoho dne zazvonil u nás v bytě hezký a urostlý muž. Ještě mladý. Myslím, že měl na sobě četnickou uniformu. Předal nám od maminky z Terezína dopis,“ vzpomíná Věra Saudková. Četník za nimi docházel pravidelně, nosil dopisy, které byly psané veskrze úředně, tak, jak to tehdejší cenzura dovolovala. Odpovědi však poslat nemohly. Jednoho dne dopisy chodit přestaly. Ona, ani její sestra Helena netušily, že 7. října 1943 byla ona, coby zdravotnický doprovod židovských dětí, poslána do plynové komory spolu s nimi a s dalším židovským zdravotnickým personálem.

Po válce jsme doufaly, že se maminka vrátí. Jedna z nás chodila na Hlavní nádraží, kam několikrát denně, ne podle jízdního řádu, přijížděly vlaky a přivážely lidi, kteří přežili koncentráky. Hledaly jsme, jestli mezi těmi otrhanými, vyhublými a vyholenými přízraky, kdy nebylo poznat, jestli je to muž nebo žena, není také naše maminka. Nebyla. Maminka už se nevrátila,“ vzpomíná paní Saudková, které v roce 1945 bylo 24 let.

Ottla a Franz

Ottile s Franzem žila ve velmi úzkém kontaktu. Dokonce se zachovala i jejich korespondence, která vyšla knižně v návaznosti na to, jaké popularity Franz Kafka po své smrti získal. Ostatně mezi jeho ctiteli, vyjma kordónu čtenářů, kteří jeho díla četly, se najdou taková jména jako filosofové Albert Camus, Jean Paul Sartre či filmaři Terry Gilliam, Woody Allen nebo Joel a Ethan Coenovi. Paradoxně se ještě před svou smrtí seznámila se „slávou“ svého bratra i Ottilie.

„Zúčastnila se v Terezíně vzpomínkového večera, který se konal u příležitosti šedesátého výročí narození jejího bratra Franze Kafky,“ uvádí Taussig. „Vždy věřila v jeho spisovatelský talent, podporovala jeho snažení – a teď, těsně před vlastní smrtí – se mohla přesvědčit o tom, že bratr opravdu získal jako spisovatel určitou popularitu.“ Světově proslulým se Kafka stal až po druhé světové válce. Dodnes je řazen mezi největší literáty 20. století.

Video
délka: 09:05.96
Video se připravuje ...

Franz Kafka – Neuvěřitelná cesta k literární slávě Videohub

Fotogalerie
17 fotografií