9°C
U Kláry se v 17 letech rozvinuly duševní poruchy. Ten samý rok, kdy dostala svou první panickou ataku, při které křičela, třásla se a upadla do bezvědomí, si od lékařů vyslechla ne jednu, ale hned několik diagnóz. Přesto, že se s nimi snažila od první chvíle statečně bojovat, skončila o šest let později poprvé v psychiatrické léčebně. „Léčila jsem se ve svých 23 a 24 letech v Kroměříži, kde jsem se cítila úžasně. Přistupovali tam ke každému individuálně,“ uvedla. Klára tam pobývala na psychoterapeutickém oddělení. „Každý jsme měli program od rána do večera, kdy jsme se učili například to, jak komunikovat sám se sebou a se svým okolím. Hodně mi pobyt dal,” popsala.
Do Bohnic se dostala letos v červnu, a to po svém prvním pokusu o sebevraždu. Bylo to krátce poté, co se s přítelem přestěhovala do Prahy a dostala novou práci. Začala na sebe vyvíjet stále větší tlak, že chce být lepší, a místo toho vyhořela. Když její přítel nebyl doma, spolykala velké množství prášků. On naštěstí vytušil, že se něco děje, a vrátil se včas. Přesto, že Kláru záchranáři dvakrát museli resuscitovat, přežila.
Tři měsíce v Bohnicích
Po hospitalizaci v nemocnici se dostala do Psychiatrické nemocnice Bohnice, kde strávila tři měsíce. „Nejprve jsem šla na příjmové oddělení, které je uzavřené. To znamená, že tam platí nejpřísnější pravidla,” řekla Klára. Okna pavilonu jsou zamřížovaná, vycházky jsou možné pouze v doprovodu, pacient je denně ve styku s lékařem, může docházet i k psychologovi. Klára také prozradila, že pacienti u sebe nemohou mít ani nabíječku na telefon, pití v plechovce nebo žiletku, aby se předešlo nejhoršímu.
Klářin psychický stav v Bohnicích kolísal. Jednou se cítila silná, jindy ji sužovala jedna psychická ataka za druhou. To se odráželo také v překládání na různá oddělení. Pobývala v pavilonu číslo 30 na otevřeném oddělení, kde na žádost doktor dokonce vystaví propustku, aby pacient mohl ven. Když se její stav zhoršil, přeložili ji lékaři zase na uzavřené oddělení, kde se nacházejí také izolační místnosti pro pacienty, kteří by mohli být nebezpeční sobě nebo svému okolí. „Pacienti se tam kurtují, slyšela jsem odtud i naříkání, sama jsem se tam naštěstí nikdy nedostala,“ komentuje Klára.
Strach z neznáma
Domů z Bohnic se Klára dostala po dlouhých třech měsících, kdy jí bylo doporučeno, aby docházela na pravidelné terapie. Snadné to ale nebylo a na terapie, které Klára potřebovala, byla čekací lhůta dva měsíce. Klářino psychické rozpoložení po odchodu z Bohnic bylo stále jako na houpačce, kdy se v pondělí 24. října opět rozhodla pro sebevraždu. „Byla jsem na dně, vyhořelá, nic se mi nechtělo, přesto, že jsem si v Bohnicích sestavila krizový plán, co dělat, když je mi nejhůř, sáhla jsem opět po prášcích, které jsem zapila alkoholem,“ popsala. Kláru zachránil kamarád, který u ní byl před pokusem o sebevraždu, z pracovních důvodů ale na chvíli odešel. Když se vrátil, nezdálo se mu, že má věci na chodbě před bytem, zalarmoval záchranáře a policii, kteří Kláru opět přivedli k životu.
Chci domů
Nyní je Klára v léčebně v Kosmonosech, kde se jí líbí ze všech léčeben, které dosud navštívila, nejméně. „Necítím se tu bezpečně. Doufám, že mě brzy propustí a já budu moci docházet na terapie, nebo mě přeloží do Bohnic,” uvedla Klára. Nemocnice podle Kláry pochybila, když ji „znedobrovolnili“ a nedali jí včas vědět, také se jí nelíbilo chování některých sester, když dostala panickou ataku. „V Bohnicích se mnou sestry začaly prodýchávat můj aktuální stav, v Kosmonosech mi sestry jen řekly, ať se koukám uklidnit,“ doplnila.
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí pro děti a mladistvé 116 111 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.
Policista přelezl balkon v pátém patře a zachránil ženu, která spolykala léky. (24. října 2022) Policie České republiky
