9°C
Jarek (25) dnes studuje na HAMU v Praze choreografii, dětství většinu života ale kvůli těžké rodinné situaci strávil v dětském domově. „Z táty se stal profesionální alkoholik. Každý pátek odcházel střízlivý do hospody a v pondělí vpodvečer se vracel úplně na maděru. To už je opravdu na cenu Alkoholik roku,“ svěřil se ve svém příběhu, jenž ve zmíněné knize vyšel, Jarek. Proto se rodina rozpadla a Jarkova máma, která sama měla nelehké dětství, hledala štěstí v náruči někoho jiného. Pro Jarka to bylo z bláta do pořádně špinavé kaluže.
Otčím se totiž ukázal být násilnickým pedantem, který hocha bil páskem a nechal ho klečet na kamenech. Podlitin a modřin si pak všímali učitelé ve škole. „A o naši rodinu se začala zajímat sociální pracovnice. Netrvalo dlouho a rázem jsme koukali na hlavní dveře od dětského domova,“ pokračuje Jarek. „Nevím, jak jsem na to ve svých deseti letech přišel, ale řekl si: Nevadí, Jarku, teď máš možnost se svým životem naložit tak, jak ty uznáš za vhodné.“
Vysvobozením z kruté reality ještě doma se pro něj stala hudba. To když jeho matka v nepřítomnosti otčíma pouštěla kazeťák se starými písničkami. „Do rytmu hudby jsem šťastně pokrucoval boky. Zde je začátek mé taneční kariéry, která se postupem času zdokonalovala natolik, že jsem dnes studentem HAMU a vytvářím umělecká představení,“ svěřil se.
A na rodiče, kteří sami měli trpký život, nezanevřel. „Máma se omlouvala a plakala, kolikrát nám musela ublížit kvůli nátlaku ze strany otčíma. Co se týče vlastního otce, zůstal pro mě jen vzpomínkou z mého útlého dětství.“ A otčím? „Zášť vůči nim necítím. Oni si prostě jen mysleli, že tohle je ten nejlepší způsob výchovy v daný moment.“
Potřeba pomoci
Podobných skutečných příběhů, jako je ten Jarkův, je v knize Znáte jejich příběhy? hodně. Ačkoliv mnozí mohou považovat pobyt v dětských domovech za pomyslné stigma, je tomu právě naopak. Nejen, že za svůj pobyt nemohou děti, ale zpravidla nezodpovědné chování jejich rodičů, ale začasté právě tam naleznou svůj opravdový „domov“.
„Příběhy jsme sbírali několik let v rámci literárních soutěží, které jsme pořádali, nebo jsou to příběhy studentů, které podporujeme,“ vysvětlila Michaela Chovancová, která je ředitelkou organizace Dejme dětem šanci. Její snahy ohledně vydání publikace štědře podpořila také Praha 13, a to částkou 50 tisíc korun.
„Dlouhodobě podporujeme několik sociálních iniciativ a dětské domovy jsou jedním z velkých společenských témat. Když děti dětský domov opouštějí, tak se najednou dostanou do zcela nového světa a tam je potřeba jim pomoct,“ vysvětlil starosta třinácté městské části David Vodrážka (ODS). „Podpora organizace Dejme dětem šanci je z naší strany absolutně samozřejmá. Kniha plná autentických příběhů přiblíží toto téma široké veřejnosti.“
Mýty o dětských domovech. Tomáš Koníček,Petr Soukup
