Mezinárodní cenu založil britský princ Philip v roce 1956 proto, aby se v rámci jejího dosažení naučili mladí lidé vytrvalosti, odhodlání, houževnatosti, zodpovědnosti, snaze a především touhu překonávat sebe sama.

„Mladí lidé nemusí být nejlepší, aby získali cenu DofE, musí si pouze stanovit cíle, které jsou pro ně motivující, a potom se svědomitě snažit tyto cíle splnit,“ říkal princ. Otto Eden, který v létě oslavil dvacáté narozeniny, je jedním z pěti tisíc Čechů, kteří se do této mezinárodní výzvy zapojili.

Bouřlivá výprava proti odpadkům

Aby účastníci mezinárodní výzvy dosáhli na cenu vévody z Edinburghu v podobě prestižního certifikátu bronzové, stříbrné nebo zlaté úrovně, musí splnit některé z daných disciplín. Jsou jimi osvojení nebo zkvalitnění nějaké dovednosti, stanovení a dosažení cíle ve sportovní aktivitě, dobrovolnictví, skupinová expedice s vytyčením konkrétního cíle a skupinový rezidenční projekt.

„Ke splnění stříbrné úrovně jsem si vybral osvojení dovednosti 3d modelingu, což je aktivita, kterou jsem vždy chtěl zkusit, a až teprve díky DofE jsem to odhodlání i čas nalezl,“ líčí.

Jelikož je odmala jazykově velmi dobře vybaven, jako druhou podmínku si uložil absolvování skupinové expedice s konkrétně vytyčeným úkolem, který v tomto případě znamenal úklid nepořádku a odpadků z přírody. Otto si pro svůj výlet vybral mladé Angličany studující v Praze, aby jim ukázal krásu českých Krkonoš.

„Tři dny jsme pochodovali přes vrcholy, Sněžku nevyjímaje. Právě pod ní, při sestupu do Pece pod Sněžkou, jsme byli nuceni stanovat v bouřce, což pro mě osobně byl největší zážitek,“ usmívá se nad vzpomínkami, ve kterých mládenci a mladice bojovali jednak proti vodnímu a větrnému živlu, a tak trochu i proti vlastní liknavosti, která jim dopřála kus dobrodružství navíc. „Nějak se přihodilo, že jsme měli málo stanových kolíků, takže jsme na honem sbírali nejrůznější klacíky, abychom je mohli zabodnout do země a stany napnout.“

„Výborně to ale vystihlo to, v čem tkví smysl DofE,“ myslí si Otto s odstupem. „Život nás kolikrát staví do nepříjemných situací, ve kterých bychom si měli poradit. Právě z překonávání překážek si odnášíme zkušenosti a zážitky, které můžeme zúročit dále v životě.“

Za němčinou do Vídně

Po obdržení stříbrné úrovně DofE Otto neustrnul, naopak je odhodlaný získat ještě o stupeň preciznější úroveň – tu zlatou. „Pro její zisk jsem si zvolil aktivitu rozvíjející talent. Rád bych ve znalostech německého jazyka dosáhnout úrovně C1.“

Proč si ze všech možných světových jazyků vybral zrovna ten německý? Důvody jsou pragmatické a prosté. K německému jazyku měl blízko už od kolébky. „Moje babička byla napůl Němka, takže kladný vztah k Německu a k německé kultuře jsme měli v rodině,“ vysvětluje.

Brněnský rodák Otto Eden studuje ekonomiku ve Vídni. Prostřednictvím účasti v mezinárodní výzvě prince Philipa, vévody z Edinburghu, se snaží pomáhat romským dětem i sebezdokonalovat se například v němčině. Když měl možnost, vyrazil také se zahraničními studenty do Krkonoš, aby je pomohl uklidit od odpadků, které tam každoročně zanechávají neukáznění turisté.
Autor: Mária Rušinová

„Na základní škole jsme pak měli na výběr mezi němčinou a francouzštinou, takže bylo hned jasno, který z nich je mi preferenčně bližší,“ říká. „Nehledě na to, že Německo či Rakousko je nám geograficky blíže, a když zima nabídne přívětivé počasí, jezdím nejen do Alp lyžovat,“ nezastírá s tím, že naučení se němčiny byla ve výsledku dobrá volba.

„Díky tomu se i na těch horách snáz domluvím.“ A poslední důvod do třetice: „Právě díky této motivaci jsem se nakonec přihlásil na vídeňskou univerzitu studovat ekonomii. Bez nadsázky mohu říci, že nebýt DofE a prince Philipa, který je mi do jisté míry vzorem, asi by má cesta na zahraniční studia nebyla tak přímočará.“

Talent pomáhat

Druhá podmínka pro zisk zlaté úrovně spočívá pro Otta v dobrovolnické činnosti. Otto, který je mimo jiné zarputilým aktivním fotbalistou, se rozhodl trochu ze svého talentu předat mladším generacím. „Chtěl jsem pomoci romským dětem z Troubska. Společně trénujeme, ukazuji jim co a jak, a sám sobě si tak trochu dokazuji, zda jsem tak dobrý trenér, jako umím fotbal hrát,“ zmiňuje vesničku kousek od rodného Brna.

Nepomáhá přitom jen mladším dětem, ale do značné míry svým generačním druhům. Se dvěma kamarády se totiž snaží prostřednictvím internetové platformy pomoci středoškolským i vysokoškolským studentům nalézt adekvátní odborné přednášky, workshopy a především také stáže. Skrze ně pak mají studenti lepší výchozí pozici pro uplatnění na pracovním trhu v případě ucházení se o stálé zaměstnání.

A jaké uplatnění by pro sebe do budoucna hledal nadějný student? „Vidím se někde v podnikatelské oblasti, protože náš projekt pro ostatní studenty má smysl. Mně osobně baví vidět, že za mou snahou jsou nějaké výsledky. Jde o činnost, která mě baví a nabíjí,“ uzavírá.

Výzva mladým napříč světem

DofE v současné chvíli plní děti a mládež napříč 130 zeměmi světa – Českou republiku, jak patrno, nevyjímaje. První nadšené chlapce a dívky z českých luhů a hájů oslovila už před 26 lety, tedy rok před státní návštěvou monarchy, který skonal letos v dubnu. Právě v den jeho nedožitých stých narozenin, tedy dne 10. června 2021, se na půdě Valdštejnské zahrady v Praze konala slavnostní recepce právě na počest ceny, kterou na základě vlastních zkušeností a prožitků založil. Ceny, o jejíž zlatou úroveň Otto Eden nyní usiluje.

Video
délka: 02:18.60

Jeden z mnoha českých studentů, kteří se mezinárodní výzvy DofE zúčastnil - Josef Gulyás. David Zima, Jan Jedlička

Fotogalerie
26 fotografií