Kurátorka tropických rostlin Romana Rybková je na slovo vzatou odbornicí. Nejprve pracovala ve šlechtitelské stanici, už 26 let však pracuje s rostlinami v botanické zahradě. Silný vztah k přírodě měla podle svých slov už odmalička.

„Samozřejmě na každé práci máte něco, co je fajn a něco, co úplně dobré není. Například když přijdete o vzácnou rostlinu nebo když nosíte těžké květináče substrátu,” svěřuje se botanička. Co ji na práci fascinuje? Líbí se jí zajímavé vazby mezi flórou a faunou, vzájemná provázanost a souhra - v přírodě totiž fungují tisíce různých vazeb lidskému oku často neviditelné. Jakmile se vztahy naruší, celý systém se začne hroutit.

Za rostlinami do divočiny

Romana Rybková, která má na svědomí také právě probíhající výstavu orchidejí, spolu s dalšími zaměstnanci pracovně cestuje i do zahraničí. Za poznáním rostlin se vydala až do Ekvádoru. „Celá výstava vyšla z cesty v roce 2019, kdy jsme se vydali prozkoumat, v jakém klimatu rostou horské orchideje a další rostliny v mlžných lesích i v níže položených deštných oblastech,„ říká botanička. Zkoumali, jaká je teplota ve dne i v noci, jak klesá a stoupá vlhkost v průběhu 24hodinového cyklu, jak rostliny osychají během dne a podobné věci. 

„Přivezli jsme spoustu fotek a postřehů, které nám usnadňují pěstování opravdu citlivých rostlin a to nejen orchidejí. Navštívili jsme i ekvádorské pěstírny a školky, kde množí původní druhy orchidejí a dalších rostlin, zajímaly nás jejich způsoby pěstování a různé vychytávky, které při kultivaci využívají. Snažili jsme se prostě okoukat jejich nápady, které by mohly fungovat i u nás,“ dodává. 

V porovnání s Ekvádorem a jinými tropickými zeměmi je česká flóra pochopitelně mnohem chudší. „Protože ležíme až na padesáté rovnoběžce a jsme malá země uprostřed Evropy, mají tu botanici podstatně méně práce,” uvádí Romana Rybková. Roste tu okolo 2500 původních rostlin, zatímco v Ekvádoru se jich vyskytuje mnohonásobně více. Jenom dosud popsaných orchidejí najde člověk v Ekvádoru zhruba 4000, a to jsou každoročně nalézány stále nové a nové druhy.

„Ekvádor leží přímo na rovníku, má vysoké hory, amazonskou nížinu i suché oblasti směrem k Tichému oceánu. Je neuvěřitelně rozmanitý a bohatý, dá se říci, že každé údolí má vlastní klima a endemické rostliny – tedy takové druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Spolu s Kolumbií a Peru jsou to země s jednou z nejvyšších biodiverzit světa,“ popisuje botanička.

Život v Ekvádoru není pro místní obyvatele jednoduchý, hřeben And má značnou sopečnou činnost a aktivní vulkány jsou i v blízkosti velkých měst. „Velice často venku narazíte na varování před sopečnou činností,“ dodává.

„Když člověk absolvuje takovou cestu, tak se na dlouho a důkladně připravuje, ale hrozně moc se naučí,“ říká Romana Rybková. Samotná cesta pak trvala okolo čtyř týdnů. Na pouti jihoamerickou zemí bylo podle ní zajímavé poznávání také indiánské kultury, života ve vesnicích včetně trhů s exotickými užitkovými rostlinami. 

Skleník Fata Morgana

„Snažíme se našim návštěvníkům  tropickou přírodu co nejvíc přiblížit, aby měli pocit, že aspoň na chvíli do tropického lesa vstoupili a pocítili jeho blízkost, vůni, vlhkost – aby ten pocit byl co nejblíže skutečnému zážitku,“ vysvětluje.

Nejnovější výstava orchidejí, kterou mohou návštěvníci navštívit ve skleníku Fata Morgana, přibližuje nejen zajímavosti ekvádorských orchidejí o miniaturních, gigantických, vysokohorských nebo dodnes velmi málo známých orchidejích. Přináší i střípky i indiánské kultury, běžného života této barevné a rozmanité země a dodává pocit exotiky i uprostřed Prahy. Aranžmá navrhla česká floristka Klára Franc Vavříková a připravila je spolu se studenty České zahradnické akademie Mělník.

Už od svého postavení se skleník snaží vtáhnout návštěvníky do přírody. „Idea byla taková, že to bude romantický skleněný had, kde návštěvník získá pocit, že se opravdu prochází tropickou přírodou.“ Mezi ostatními skleníky vynikne svým atypickým tvarem. Nejlepší je prý interiér po setmění, kdy jsou uvnitř slyšet autentické přírodní zvuky.

„Máme tu živé žáby a ještěrky, večer se začínají ozývat. To mohou návštěvníci poznat například při nočních prohlídkách, které pořádáme pravidelně v zimě,” dodává Romana Rybková. Navíc je ve skleníku tropická vlhkost a teplota, což přidává na zážitku.

Potom, co si návštěvník prohlédne výstavu, může si s sebou kousek exotiky z botanické zahrady odnést domů. Nedaleko skleníku se totiž nachází prodej orchidejí. „Prodávají se zde čerstvě navezené květiny z pěstíren, vše v nejvyšší kvalitě,” chválí si botanička. To, že o zájemce nebývá nouze, dokazuje fronta přede dveřmi při naší návštěvě. Uvnitř navíc funguje poradenská služba. Když se chce zákazník něco o své rostlině dozvědět, stačí se zeptat.

Nic víc než orchidej

V Česku jsou nejrozšířenější orchideje vstavače a prstnatce. V Ekvádoru rostou tři druhy, které se pěstují i v Česku. Místní druh Cattleya maxima se cení i mezi sběrateli. Odhaduje se, že po světě roste kolem 27 tisíc divokých orchidejí. Navíc se předpokládá, že existuje také stejné množství kultivarů. Bohužel se z přírody orchideje ztrácejí buď vinou nových staveb v místech, kde kytky rostou nebo je chamtiví překupníci všechny vytrhají.

V bytech se pěstuje velké množství těchto rostlin. „Různé druhy i kříženci mají rozdílné nároky. Je dobré vědět, jakou rostlinu si člověk koupil, a měl by si přečíst i její nároky,” říká botanička a dodává: „Třeba Phalaenopsis je stínomilnější. Katleja má ráda sluníčko a sušší prostředí. Některé orchideje potřebují zimní chlad, období odpočinku. Strašně záleží na tom, jakou orchidej máte.” 

Video
délka: 00:37.68

Pěstírna rostlin v areálu Botanické zahrady Praha Jan Dařílek

Fotogalerie
67 fotografií