18°C
V Praze existovaly v průběhu staletí různé zvěřince, nejznámější za císaře Rudolfa II., ale veřejně dostupná podívaná na exotická zvířata v ní chyběla. Čeští patrioti zřídili výbor pro ustavení zoo v roce 1891 - tedy dvě staletí poté, co se ve světě otevřely první veřejné zoologické zahrady -, řadu let se ale o projektu jen diskutovalo. Shoda nebyla ani na vhodné lokalitě - v úvahu přicházely například Královská obora, ostrov Štvanice nebo zahrada Kinských na Smíchově. Teprve začátkem 20. století se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jandu pověřil pražský primátor přípravou jejího vybudování.
Vše díky Jandovi
Tento milovník přírody a zejména ptactva vystudoval na pražské univerzitě přírodní vědy, na přelomu 19. a 20. století vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě, než se v roce 1904 vrátil do Prahy, kde později až do penze učil na akademickém gymnáziu. Janda se už jako student seznámil s několika evropskými zoologickými zahradami, seznámil se se zařízeními v Drážďanech, v Londýně a ve Versailles, zajímal se i o zoo v Moskvě a Petrohradu. Plány na vybudování pražské zahrady, která měla stát na Štvanici, ale narušila první světová válka. A po vzniku samostatného státu chvíli trvalo, než se na zoo dostalo.
V roce 1922 ovšem velkostatkář Alois Svoboda věnoval městu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada. A Janda - už od roku 1919 také státní konzervátor přírodních památek - řídil přípravy. Už v roce 1930, tedy o sedm let později, se zoo mohla pochlubit prvním zvířetem - byla jím lvice Šárka darovaná cirkusem Rebernigg. Protože zatím ale neměla vhodnou ubikaci, žila v trojské Jandově vile. Prvním oficiálním obyvatelem zoo se tak stala až vlčice Lotta. Následovali koně Převalského, jejichž chovem se později Praha celosvětově proslavila, a tygři. Postupně přibývala další zvířata a zoo se úspěšně rozrůstala.
Zoo ničila válka i povodně
Vývoj ale zastavila druhá světová válka a navíc v roce 1941 zahradu poničily povodně. Scházely peníze na provoz - zoologická zahrada fungovala oficiálně jako družstvo, byť v něm měla hlavní slovo Praha -, a zaměstnanci proto přišli s nápadem přilepšit zvířatům pořádáním cirkusových představení. Vznikl zde dokonce dřevěný cirkusový stan. V témže roce v Praze jako první na světě uměle odchovali ledního medvěda. Další zvířecí přírůstky pak získala zoo z Německa poničeného válkou. Velký zlom v historii trojské zahrady znamenal rok 1950, kdy přešla pod přímou správu hlavního města, což jí zajistilo stálý přísun financí.
Chovatelské úspěchy
O devět let později se stal ředitelem Zdeněk Veselovský, pod jehož vedením zoo dosáhla řady chovatelských úspěchů. Byla například pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského. Spolu s rozšiřováním zahrady rostl i zájem Pražanů a turistů. V 70. letech minulého století do Troje přicházelo až milion návštěvníků ročně. Počátkem 90. let však návštěvnost značně poklesla - do areálu nepřišlo za rok ani půl milionu lidí. Změna přišla až s novým vedením zahrady. V roce 1997 se stal jejím ředitelem Petr Fejk, který na rozdíl od většiny svých předchůdců i šéfů ostatních zahrad v ČR nebyl veterinář nebo přírodovědec, ale spíše manažer. Před příchodem do Troje třeba učil češtinu a vedl hudební klub.
Fejkova stopa
Fejk se rozhodl učinit zahradu přitažlivější pro návštěvníky. Přibyla řada nových pavilonů (želv, goril, Africký dům nebo Indonéská džungle), začaly mizet mříže a klece, beton ve výbězích nahradila tráva. Proměnu nezastavila ani povodeň z roku 2002, která napáchala v areálu škody za více než 150 miliónů korun. Voda tehdy zaplavila spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes 1000 zvířat a 80 ptáků a devět savců (včetně slona a dvou hrochů) utonulo nebo muselo být utraceno. Někteří zaměstnanci zoo vyčítali Fejkovi, který ve funkci skončil v říjnu 2009, až příliš autoritativní styl řízení. "Mluvím do všeho a jsem rozhodně autoritářský ředitel," přiznal i sám exředitel.
Bobek a jeho investice
Po Fejkovi přišel do čela zoo vzděláním přírodovědec Miroslav Bobek, který předtím působil jako ředitel Českého rozhlasu Online a šéfredaktor rozhlasové stanice Leonardo. Za jeho působení se například založilo údolí slonů a byla dokončena rekonstrukce dřevěných domků architekta Josefa Gočára. Také Bobek se musel vypořádat s následky ničivých povodní, v jeho případě z roku 2013, po kterých mimo jiné padlo rozhodnutí vybudovat nový pavilon goril v nezáplavové části zahrady. Otevřít by měl napřesrok, doplní další výrazné investice z posledních let - například pavilony hrochů a slonů otevřené v roce 2013, o rok mladší Velemlokárium pro velemloka čínského nebo Rákosův pavilon pro vzácné papoušky z roku 2019.
Milionové ztráty Zoo Praha: Bobek o nulové podpoře státu, chaosu vlády i medvědí porodnici Blesk
