Málokterý cizinec se může chlubit takovou znalostí české historie a kultury jako rodák z anglického Walesu James Stafford. Do Prahy přijel před 19 lety kvůli studentskému pobytu: „Nebyl jsem velmi dobrý student a příliš jsem nechodil na hodiny. Jednou jsem ale přišel a učitel říkal, že se chystá studijní pobyt v Praze. Pomyslel jsem si, že je to zajímavé. Věděl jsem o Česku jen dvě věci. Že jste slavní díky svým pivům, a že je odsud má oblíbená supermodelka Eva Herzigová,“ směje se sympatický spisovatel.

Na letišti ho měla vyzvednout česká studentka, která mu měla pomáhat s orientací ve škole i ve městě, jenže nikdo na něj nečekal. James Stafford s sebou neměl mapu, neznal adresu, kam má jet a v té době ani nevlastnil mobil, aby mohl zavolat o radu: „Po cestě mi pomohlo hodně lidí, dokonce jeden starý pán mi vzal obří zavazadlo, i když se u toho pořádně zadýchal,“ vzpomíná na první dojem, který na něj udělali Pražané.

Útok katanou

Naopak studentka, která se starala o jeho kamaráda z Německa jej zaujala natolik, že spolu začali chodit a přečkali tři a půl roku vztahu na dálku. Poté spolu bydleli ve Velké Británii a nakonec se vzali. První setkání se odehrálo v zaniklém baru Markýz de Sade v centru Prahy, kde musel také jednou čelit útoku samurajským mečem takzvanou katanou: „Večeřel tady chlapík, který byl nepříjemný na číšnici. Byl to nějaký místní gangster, což jsem nevěděl a číšnice jsem se zastal. To se mu nelíbilo. Na zdi byla jako výzdoba umístěná katana. On si pro ni přišel a snažil se mě s ní rozseknout. Čepel jsem chytil rukou a dodnes mám na ni malou jizvu,“ vzpomíná na šílenou událost v centru. Nic podobného pak už naštěstí nezažil.

Anděl alkoholik

Hned naproti baru visí kamenný kříž, pod nímž leží barokní andělíček nebo-li amoret. Ten se o několik let později stal ústřední postavou jeho pražského komiksu „Truchlivý amoret pražský“. Kresby pro Jamese vyhotovili různí kreslíři z celého světa, protože on sám není výtvarně nadaný. V knize je několik krátkých příběhů, které různě převrací, ironizují a karikují české reálie, příběhy, postavy, mýty, stereotypy. Golem je kupříkladu turistickou atrakcí, podle cizinců nepovedenou, císař Rudolf II. objeví nápoj nesmrtelnosti, ale vůbec si život neužívá a vysedává u televize na Žižkově. A z ochránce Prahy amoreta se stane zdeprimovaný alkoholik.

Z císaře Rudolfa II. se stal nesmrtelný důchodce, který teskne po své době a ztracené luně.
Z císaře Rudolfa II. se stal nesmrtelný důchodce, který teskne po své době a ztracené luně.
Autor: James Stafford

„Přemýšlel jsem nad tím, jak by to vypadalo, kdyby měla Praha ochránce, který by žil čtyři sta let. Nejspíš by se z něj stal melancholický, posmutnělý alkoholik, protože zažil tolik dějinných zvratů a proher,“ prozrazuje o svém okřídleném hrdinovi. Přijetí románu bylo velmi kladné a Stafford přiznává, že jinak jej čte Čech a jinak cizinec, který nezná všechny skryté narážky.

Doporučení filmové legendy

Kniha se dostala i k slavnému herci Samueli L. Jacksonovi, který je známý sběratel komiksů: „Známe se z charitativních akcí a poprosil jsem ho, jestli by mi knihu ohodnotil. On ale napsal jen dope ass, což se do češtiny nedá moc přeložit,“ usmívá se Stafford. Nakonec tento jemně vulgární překladatelský oříšek rozlouskli jako velký zážitek.

Nyní žije v Praze již třetím rokem a pracuje jako šéf oddělení copywrighterů v Avastu. Za sebou má ale práci pro českou ambasádu v Dublinu nebo pro České centrum v Londýně. Jako cizinec žijící v Praze se občas za své krajany stydí: „Myslím si, že přijíždí kvůli statusu města. Praha je ve světě pojem, ale málokdo o ní ví něco víc a mnozí si doteď myslí, že je hlavním městem Československa,“ říká z vlastní zkušenosti.

Češi sporťáci

Na Češích se mu líbí, že sice na první dojem působí nepřístupně a neprojevují příliš emocí, ale ve skutečnosti jsou přátelští. Zároveň je podle spisovatele vždycky zajímá, proč zůstal v Česku. V dalším roce by se měl James Stafford ještě více propojit s Prahou. Je totiž velký fanoušek a odborník na rugby a chystá se začít trénovat děti v ragbyovém klubu Tatra Smíchov: „Myslím si, že jste velmi sportovně založení. Kupříkladu Nýrsko, kde žije čtyři až pět tisíc lidí má víc sportovních objektů, než moje rodné město ve Walesu, kde žije asi třicet tisíc lidí. Navíc pro rugby máte perfektní fyziognomii, ale nejste příliš agresivní,“ hodnotí velšský autor.

Fotogalerie
12 fotografií