19. říjen 2019
Svátek slaví Michaela, zítra Vendelín

Praze vtiskl barokní tvář. Před 330 lety se narodil slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer (†62)

/
  • Kilián Ignác Dientzenhofer se výrazným způsobem zapsal do současné podoby hlavního města. Řada jeho staveb bere turistům dech i dnes.
    1. září 2019 ● 06:00

    Tak jako je Barcelona reprezentovaná stavbami Antoni Gaudího (1852–1926), má i Praha „svého“ architekta, jehož stavby přijíždí obdivovat turisté z celého světa. Mezi spoustou zvučných jmen totiž vyčnívá Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751), jehož budovy se řadí mezi vůbec to nejzdařilejší, co kdy v baroku vzniklo. Slovutný architekt se v Praze narodil přesně před 330 lety.

  • 1.

    Tvář hradčanské Lorety

    Kilián Ignác se jako druhé z celkem pěti dětí narodil neméně slavnému architektu Kryštofu Dientzenhoferovi (1655–1722) v Praze 1. září roku 1689, konkrétně „naproti domu »U 2 hrdliček« v Nostické ulici“, líčí Antonín Kubín v knize Dinzenhoferové a jejich slavná díla v Království Českém. Svého otce záhy následoval v jeho architektonických šlépějích a nezřídka na projektech spolupracovali. Tak jako v případě pražské Lorety, která je chloubou Hradčan.
    Celý soubor barokních staveb vznikal už v 17. století pod taktovkou italského architekta Giovanni Domenico Orsiho. Byli to ale právě otec a syn Dientzenhoferové, kteří stavbu dokončovali a navrhli její nezaměnitelné průčelí, tedy tvář celého areálu. Kilián Ignác také navrhl poslední stavbu komplexu, postranní kostel Narození Páně, který přiléhá k Loretánské kapli. Za svou práci si domů údajně odnesl částku 2500 zlatých, přičemž celkové stavební náklady na stavbu kostela činily podle Kubína 6800 zlatých. Z toho je patrné, nakolik si jeho talentu kníže Filip z Lobkovic, který byl objednatelem, vážil.
    Kilián Ignác Dientzenhofer je mimo jiné podepsán i pod chloubou horních Hradčan, Loretou.
    Kilián Ignác Dientzenhofer je mimo jiné podepsán i pod chloubou horních Hradčan, Loretou.
    Autor: Blesk / David Malík

  • 2.

    Modernizace nejstaršího českého kláštera

    Ačkoliv je Břevnovský klášter nejstarším mužským klášterem v Čechách, jehož počátky sahají do roku 993, nynější barokní podobu mu dali také otec a syn Dientzenhoferové. V tomto případě to byl především Kryštof, za kterým jde největší uznání, protože jeho bazilika svaté Markéty se zvlněnou fasádou je pýchou nejen celého areálu, ale zrovna tak i Břevnova a vůbec celé Prahy.
    Nicméně Kilián Ignác se výrazně zasloužil o její vnitřní výzdobu. Také se podílel na stavbě konventu a prelatury. Jednalo se přitom o jednu z jeho vůbec prvních pražských prací, když se vrátil z „cesty za poznáním“ z Vídně. „Kiliánem Dientzenhoferem dostalo se Praze umělce nevšedního, v oboru svém nad jiné vynikajícího,“ uvádí k příležitosti jeho návratu do rodného města Kubín. „Koncepce jeho byla svižná, někdy pompesní, jindy zase střízlivější.“

    Břevnovský klášter je pýchou jak Břevnova, tak i celé Prahy.
    Břevnovský klášter je pýchou jak Břevnova, tak i celé Prahy.
    Autor: David Malík
  • 3.

    Nejkrásnější svatyně své doby

    Je-li řeč o pompéznosti, nelze nezmínit malostranský chrám sv. Mikuláše, který vznikal dobrou první polovinu 18. století. Majestátní stavbu zahájil Dientzenhofer starší, nicméně ji dle vlastních vizí už dokončoval syn, za kterým jde nynější podoba chrámu včetně nepřehlédnutelné, 79 metrů vysoké kupole, i věží se zvonicí. Antonín Kubín ve své knize hovoří o „nádherné, velkolepé, ba v celé zemi nejkrásnější svatyni tehdejší doby“. Stavbou jej pověřila malostranská radnice a jezuité.
    Není bez zajímavosti, že se obě instituce nedokázaly shodnout na výsledné podobě nové věže, která sice měla přiléhat k chrámu, patřit ale měla městu, protože ji malostranská radnice hodlala využívat k ohlašování požárů nebo pro určení hodin. A z důvodu frekventované lokality, konec konců proti chrámu malostranská radnice stojí, už tehdy trvala na dnes poněkud úsměvném opatření. „Při bytě hlásného na věži neměl se zřizovati žádný záchod. Všechny nečistoty měly se dolů snášeti a nikoliv dolů líti,“ popisuje Kubín.
    Originálnímu architektovi nebylo souzeno, aby mohl pohlédnout na „svůj“ hotový chrám. Zemřel 12. prosince roku 1751 v Praze, necelý rok před otevřením chrámu veřejnosti, ačkoliv dokončovací a výzdobné práce se táhly ještě 20 let. Dodnes nicméně jeho monumentální výzdobu z umělého mramoru, osm skvostných kaplí a odvážně řešenou kupoli, „jednu z nejmalebnějších památek pražských“, obdivuje každoročně na tisíce turistů z celého světa.
    Těžko si lze představit, jak by Malá Strana vypadala bez chrámu sv. Mikuláše, pod jehož podobou je podepsán Kilián Ignác Dientzenhofer se svým otcem.
    Těžko si lze představit, jak by Malá Strana vypadala bez chrámu sv. Mikuláše, pod jehož podobou je podepsán Kilián Ignác Dientzenhofer se svým otcem.
    Autor: Mária Rušinová

  • 4.

    Luxusní špitál v Karlíně

    V tvorbě Kiliána Ignáce převažují především církevní stavby, a když už v Praze, tak přímo v centru. Není to ale pravidlem. Výstavní barokní špitál, který vznikal pro potřeby vojenských invalidů navrátivších se z evropských válečných kolbišť, situoval slavný architekt do Karlína. Tak v roce 1737 vznikla ikonická Invalidovna. Málokdo ví, že se jedná pouze o fragment stavby, která mohla být mnohem monumentálnější.
    „Měla býti rozměrů velkolepých, dle vzoru slavné, Ludvíkem XIV. založené invalidovny pařížské,“ popisuje Kubín. Když se člověk postaví před stávající budovu, samu o sobě dost monumentální, těžko říci, kolik by bylo zapotřebí představivosti při vědomí, že Invalidovna měla být devětkrát taková! „Karlínská Invalidovna měla pojmouti 4000 vysloužilců a obsahovati dle původního plánu 9 dvorů“. Zajímavostí je, že spolu s Invalidovnou vznikl také vojenský hřbitov, který postupem let ustoupil okolní výstavbě, a „přestěhoval“ se do Olšan. Interiéry Invalidovny také využil Miloš Forman, když v Praze natáčel slavného Amadea.
    Krásná fasáda Invalidovny ukrývá téměř 300 let historie.
    Krásná fasáda Invalidovny ukrývá téměř 300 let historie.
    Autor: Blesk:Karel Kopáč

  • 5.

    Rokoková ozdoba Staroměstského náměstí

    Že uměl jít Kilián Ignác Dientzenhofer s dobou, dokládá i jeden z jím navržených paláců v samotném historickém srdci Prahy pro hraběte Jana Arnošta Golze. Dnešní palác Kinských je totiž stavěn v rokokovém stylu, tedy slohu, jehož památek je po Čechách obecně ve srovnání s barokem jako šafránu. Stejně jako v případě malostranského chrámu sv. Mikuláše, ani této budovy se ovšem Kilián Ignác nedočkal.

    „Udává se sice, že palác ten vystavěl v polovici 18. století (…) dle plánů Dientzenhoferových Vlach Anselsmo Lurago,“ píše Kubín. Zmíněný architekt ostatně navazoval na více Dientzenhoferem započatých staveb. Překvapivé to příliš není, protože Lurago se stal Dientzenhoferovým zetěm a zvláště ve stáří Kiliána Ignáce spolu úzce spolupracovali. Skvostně přezdobený palác, bez kterého by bylo Staroměstské náměstí nemyslitelné, dnes pro své výstavní prostory využívá Národní galerie.

    Více stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer sakrální budovy. Staroměstské náměstí ošem ozdobil svým palácem Kinských, kde nyní sídlí Národní galerie. (ilustrační foto)
    Více stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer sakrální budovy. Staroměstské náměstí ošem ozdobil svým palácem Kinských, kde nyní sídlí Národní galerie. (ilustrační foto)
    Autor: Národní Galerie

  • 6.

    Malebné kouzlo staroměstské barokní Prahy

    Při Staroměstském náměstí ještě chvíli posečkejme. Při něm totiž stojí další chrám vzešlý z nápaditosti nadaného architekta. Stejně jako ten malostranský je také zasvěcen sv. Mikuláši. Dientzenhofer při jeho provedení nikterak nešetřil nápady a tudíž ani náklady. Tak se stalo, že se kvůli výstavbě zadlužil opat Antonín Merkl, až „nucen byl prodati vinici Žežulku“, zmiňuje Kubín známou usedlost nacházející se v Šáreckém údolí.

    Chrám podle Kubína přitom vznikal v rámci architektových standardů. „Chrámové stavby Dientzenhoferovy jsou po většině opatřeny 2 věžemi,“ píše. Podobně jako monumentálnější malostranský chrám, který mu chronologicky předcházel, je vyzdoben umělým mramorem. Pozoruhodné je, že nynější chrámový lustr je ve tvaru carské koruny. Do chrámu jej v 19. století věnoval tehdejší ruský car Alexander II. Nikoliv z rozmaru. Totiž v době, kdy v Praze neexistoval žádný pravoslavný chrám, scházeli se pravoslavní věřící právě v něm. Ironií přitom je, že první pravoslavný pražský chrám navrhoval – zdalipak uhodnete kdo?

    Okrasou Staroměstského náměstí je zdejší chrám sv. Mikuláše, který navrhoval Kilián Ignác Dientzenhofer.
    Okrasou Staroměstského náměstí je zdejší chrám sv. Mikuláše, který navrhoval Kilián Ignác Dientzenhofer.
    Autor: Jiří Rubeš
  • 7.

    Chrám, kterým dusaly dějiny

    Je jím chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, který vstoupil do dějin především posledním vzdorem československých parašutistů, kteří se v něm v protektorátních letech ukrývali po atentátu na Heydricha. Stavba samotná má hlubší historii, která pochopitelně sahá k jejím počátkům v roce 1736, kdy ji Dientzenhofer postavil. Původně se přitom jednalo o katolický chrám zasvěcený Karlu Boromejskému, ke kterému přiléhal domek pro české zestárlé a chudé kněze.
    Oproti řadě jiných chrámů tento působí zajímavě jak svým zdobeným vzhledem, tak i výškovou úrovní. Kolemjdoucímu chodci neunikne, že chrám se v ulici nachází na neprakticky vyvýšeném místě. Věděli jste, proč?
    „Kostel (…) stal se, bohužel, nejapným podchycením základů odkrytých při úpravě terrainu (terénu – pozn. red.) ulice Resslovy, která asi o 2 metry byla snížena, z ulice této nepřístupným, neboť vchod do kostela zůstal vysoko nad dlažbou ulice,“ uvádí autor knihy. Nedlouho po dokončení byl kostel zrušen a dlouhá léta mu dokonce hrozila demolice. Teprve v roce 1935 se jej ujala pravoslavná církev, která jej nechala zasvětit právě slovanským věrozvěstům. Při té příležitosti byl v Praze také zřízen první pravoslavný chrám.
    Slavný je především posledním vzdorem českých parašutistů před nacisty. Jeho nespornou estetickou krásu však pravoslavnému chrámu sv. Cyrila a Metoděje vtiskl právě Kilián Ignác Dientzenhofer. (ilustrační foto)
    Slavný je především posledním vzdorem českých parašutistů před nacisty. Jeho nespornou estetickou krásu však pravoslavnému chrámu sv. Cyrila a Metoděje vtiskl právě Kilián Ignác Dientzenhofer. (ilustrační foto)
    Autor: archiv Blesku

  • 8.

    Praha Dientzenhoferova

    Architektonicky se Kilián Ignác podílel i na řadě dalších, neméně pozoruhodných a neméně zajímavých pražských i mimopražských staveb. Mnohé z nich navrhoval i sám. Kupříkladu byl jedním z mnoha architektů, kteří vetkli Klementinu jeho barokní podobu, přičemž Dientzenhoferovi je připisovaná zásluha obzvláště na Zrcadlové kapli. Za zmínku také stojí kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě či letohrádek Portheimka, který navrhl architekt pro sebe a svou početnou rodinu. Vždyť jen s druhou manželkou vychoval 13 dětí!

    I v širším centru hlavního města jsou k nalezení Dientzenhoferovy stavby. Tak jako na Smíchově Portheimka, která je dnes galerií, ačkoliv původně ji architekt stavěl coby letohrádek pro sebe a svou rodinu. (na fotografii dole v levém rohu.)
    I v širším centru hlavního města jsou k nalezení Dientzenhoferovy stavby. Tak jako na Smíchově Portheimka, která je dnes galerií, ačkoliv původně ji architekt stavěl coby letohrádek pro sebe a svou rodinu. (na fotografii dole v levém rohu.)
    Autor: Blesk:David Malík

    „Můžeme směle tvrditi, že vytvořil zvláštní druh baroka – pražský barok,“ líčí Kubín. „Byl pravým kouzelníkem ve tvoření nových motivů, zejména plastických, vymýšlel stále nové, překvapující tvary různých ozdob, hlav a maskaronů (lidský nebo zvířecí plastický motiv na fasádách – pozn. red.), jež hravě koncipoval a prováděl.“ Většinu života strávil v Praze. Konkrétně na Újezdě, nedaleko domu, kde se narodil, byl roku 1751 pochován. Dnes jeho ostatky spočívají na Malostranském hřbitově. „A Praha zaplakala, vždyť z velké části to byla Praha Dientzenhoferova, město, které tak upřímně miloval a vyzdobil,“ uzavírá Kubín.

    Fotogalerie
    27 fotografií

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy