9°C
Na svět přišel Boleslav II. s cejchem na celý život. Jeho otec Boleslav nechal 28. září 935 zavraždit svého bratra Václava. Podle Kosmovy kroniky převzal Boleslav II. vládu po smrti otce v roce 967: „Byl pak tento panovník, Boleslav druhý, muž nejkřesťanštější, ve víře katolický, otec sirotků,“ a krátký výčet uzavírá: „kostelů božích obzvláštní zakladatel,“ píše Kosmas. Ale skutečnost byla poměrně složitější.
Datum narození přesně neznáme, ale mohlo to být mezi lety 935 až 938. Jako mladík se účastnil mnohých bitev se svým otcem Boleslavem, který pro Přemyslovce získal velké území ve Slezsku a na Moravě. Jenže jeho syn nebyl schopný takto rozsáhlé území dál rozšiřovat, a ani držet. Na druhou stranu dokázal zefektivnit státní správu, z čehož získával nemalé příjmy.
Otroci
Boleslav druhý měl tři syny a nejspíš tři manželky. Nejvýznamnější byla třetí žena Emma, která byla dcerou italského krále Lothara a burgundské princezny Adelheid. Byla to ona, kdo jako první nechal do Čech objednat knihu. Byl jím významný rukopis Gumpoldovy legendy o svatém Václavovi.
Podle Kosmy za vlády Boleslava II. vzniklo 20 kostelů, mezi nimiž byl i první mužský klášter na Břevnově. Ten získával peníze z dnešního hlediska i značně nekřesťanským způsobem. Podle knihy Boleslav II. od Petra Charváta bylo v opisu jedné ze zakládacích listin Břevnovského kláštera stanoveno, že mezi příjmy kláštera patřily i platby za každého desátého prodaného otroka na pražském trhu.
Husarský kousek
Tehdy se nejednalo o nic výjimečného a otroci se prodávali taktéž v křesťanské západní Evropě. Jenže tady jste na trhu narazili i na otroky křesťany a to se nelíbilo pozdějšímu biskupovi Vojtěchovi z rodu Slavníkovců. Proč byl tedy Boleslav II. nazvaný „Pobožný“?
Přemyslovci dlouhodobě připravovali Pražský hrad na možnost, že tu bude sídlo biskupství nebo arcibiskupství. Na místě dnešní katedrály sv. Víta vystavěli kostel, do něhož uložili ostatky svatého Víta a dalšími způsoby se zasazovali o získání prestiže v křesťanském světě. Až Boleslavu II. se však povedl malý diplomatický zázrak. Vypravil do Říma svoji sestru Mladu, která pro Čechy vyjednala přes nechuť císaře biskupství. Prvním biskupem se stal roku 976 Dětmar a po něm v roce 981 Vojtěch z rodu Slavníkovců.
Žádné pivo
Jenže s Vojtěchem měl Boleslav těžké pořízení. Nově zvolený biskup měl na své ovečky příliš vysoké nároky a v mnohém nesouhlasil s autoritativním knížetem. A došlo i na nejhorší: „Biskup zakázal pod trestem vyobcování z církve všem Pražanům vařit pivo na prodej. Tento zákaz bude sňat papežským rozhodnutím až po dvou stech padesáti dvou letech, roku 1244, a to na prosbu samotného krále Václava I.,“ píše historik.
Vražda na Hradě
Dalším momentem, kdy se svatý Vojtěch zapíše do historie, je podle kronikářů neúspěšné bránění nevěrnice v roce 994. Neznámá vdaná žena tehdy smilnila s knězem, načež ji za to chtěli příbuzní zabít. Schovala se proto v kostele sv. Jiří na Pražském hradě u Vojtěcha, což jí ale příliš nepomohlo. Muži se dostali dovnitř, vyvedli ji ven a před kostelem neposlušné ženě usekli hlavu.
Toto rozezlilo Vojtěcha, odešel pryč a už se do Prahy nikdy nevrátil. V této době je již Boleslav II. zesláblý a trpí nemocí. Historici se přou, zdali o činu ve svém sídle věděl. Otázkou také je, zda měl prsty v možná největším masakru desátého století.
Masakr
Přemyslovci nebyli jediným velkým rodem 10. století. Velké spory měli se Slavníkovci, kteří sídlili v Libici. Díky vzdáleným válkám byla v září 995 bojová síla Slavníkovců mimo jejich sídlo. Přemyslovští bojovníci toho na svátek svatého Václava využili, dostali se do opevnění, vyvraždili Slavníkovce, plenili a znásilňovali. Díky tomu si ale upevnili svoji moc a téměř vymazali konkurenční rod. Jestli to však nařídil Boleslav II. je dodnes záhadou.
Nekřesťanský pohřeb
S jistotou se ale ví, že o necelé čtyři roky později, 7. února 999 Boleslav Pobožný umírá. Dočkal se tehdy veliké pocty, když byl pohřben v hlavní lodi kostela sv. Jiří na Pražském hradě. Při otevření jeho hrobu našli archeologové vedle jeho kosterních pozůstatky i kostry prasete a kuřete ze smuteční hostiny. Přiložené byly i slepičí skořápky, které měly zajistit náklonnost také u pohanských bohů.
