9°C
Láska k řízení motorových vozidel doprovázela pražskou rodačku Nikol Pravdovou již od mala. Její tatínek ještě donedávna jezdil rallye, stejně jako její bratr. A ona sama se nikdy nebála sednout si za volant rychlého fára. Přesto, že ji dlouho živil tanec, zlom přišel v roce 2011. Tehdy nastoupila do Dopravního podniku na pozici řidičky tramvají.
Trapas první den
Nikol k nové práci přivedl její manžel, který v podniku tehdy již tři roky pracoval. V přípravném kurzu šly Nikol Pravdové jízdy s tramvají dobře, ale první den „na ostro“ se proměnil v katastrofu. „Byla jsem hodně nervózní a navíc mi na apexu nechali namluvenou výluku. Nepodívala jsem se do jízdního řádu, což je moje povinnost. Na Výtoni jsem podle hlášené výluky odbočila doprava a na Karlově náměstí mi volali dispečeři, kde se nacházím. Výluka už neplatila,“ směje se Nikol. Podobný případ se poté nikdy neopakoval.
Mini-infarkty
Svoji práci začala mít ráda postupně. Zpočátku se nudila, ale nyní nedá na jízdy v tramvaji dopustit: „Líbí se mi, že vidím život kolem sebe. Dostane se to až do takové fáze, že znáte ty lidi, kteří s vámi pravidelně jezdí, a když tam nejsou, tak si říkáte, že jsou nemocní nebo tak.“ Přesto má její zaměstnání i stinné stránky: „Za směnu mám průměrně deset mini-infarktových uleknutí,“ říká s nadsázkou řidička. Chodci jsou podle ní za poslední roky víc neopatrní a zbytečně spěchají, proto podle ní pořád narůstá počet srážek tramvají s lidmi. Sama ještě žádného člověka nesrazila, i když k tomu bylo jednou opravdu blízko.
„Stalo se to nedaleko zastávky Nad Jezerkou, kde mi asi desetiletý kluk přebíhal přes cestu, najednou zakopl a spadl. Zastavila jsem jen několik centimetrů od něj. Pak jsem to rozdýchávala ještě několik zastávek,“ vzpomíná na nepříjemnou zkušenost. Za první rok měla čtyři nehody s motorovými vozy, ale od té doby nebourala.
Uspávat cestující
Klíč by mohl být podle Nikol v tom, že má štěstí a potřebné vlastnosti pro řidiče jako je trpělivost, předvídavost nebo intuici. Při řízení je pro ni důležité myslet na své pasažéry: „Snažím se jezdit tak, aby se lidi nemuseli držet, nepadali ze strany na stranu, aby si nerozlili kávu a popřípadě, aby usínali. Když usínají, tak to znamená, že se jim dobře jede,“ popisuje ideální stav.
Na mistrovství Evropy řidičů tramvají ji vybrali její nadřízení a je za tu zkušenost ráda: „Nejvíc mi šla jízda historickou tramvají a bavil mě i bowling. Vítězná posádka Bruselu trénovala měsíc dopředu a navíc znají své tramvaje. Kdyby se mistrovství konalo u nás, tak máme určitě větší šanci. Známe naše tramvaje a víme, jak se to chová v různých situacích,“ říká k průběhu soutěže.
Opravdu to nečekala
Při vyhlášení výsledků ji pak čekalo nemalé překvapení: „Že skončím třetí, by mě ani nenapadlo. Celou dobu jsem nevěděla, že existuje nějaká kategorie pro ženy. Zjistila jsem to až při vyhlášení,“ směje se pozitivně naladěná Pravdová. S Nikol se můžete svézt ráno během pracovního týdne na linkách: 3, 4, 6, 11, 12, 16 nebo 17.
V čem se na mistrovství Evropy řidičů tramvají soutěží:
Tramvajový bowling – na zemi je rozestavěno velkých 6 kuželek a tramvaj najede na látkový míč tak, aby odražený balón srazil, co nejvíc kuželek.
Odhadnutí rychlosti do 35 kilometrů v hodině a brzdění – řidič musí se zakrytým tachometrem odhadnout, jestli jede 35 kilometru a na určeném úseku pak zabrzdit, aby neprorazil závory.
Jízda historickou tramvají se zastavením před kuželem – tramvaj zabrzdí tak, aby nenarazila do kužele, ale zároveň k němu byla co nejblíže.
Odhadnutí zastavení na třetí dveře bez zrcátek – na zemi je vyznačená šipka a třetí dveře tramvaje by se měly ideálně rozevřít uprostřed té šipky.
Odhad boční vzdálenosti v zatáčce - do oblouku se nastaví panák tak, aby se ho projíždějící tramvaj nedotkla, ale aby nebyl příliš daleko.
