Když Karel IV. přicházel 14. května 1316 na svět, nebylo tomu na Pražském hradě, tak jako v případě mnoha jiných synů a dcer českých králů, ale na Starém Městě, „snad nejspíše v domě U Kamenného zvonu,“ líčí historik Jiří Spěváček v knize Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346. Pražský hrad byl tou dobou zchátralý po požáru z roku 1303, a pražští králové jej v tu dobu neobývali.

Křtěn třemi biskupy

Karel se tehdy narodil jako dlouho očekávaný první mužský potomek krále Jana. Očekávání a naděje v něj vkládané byly hned zkraje jeho života značné. S tím se pojily i nebývalé pocty. Jednou z nich byl i křest v tehdy ještě bazilice sv. Víta na Pražském hradě.

Shodou okolností dleli právě v Praze mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu a s ním trevírský arcibiskup Balduin, strýc krále Jana,“ píše Spěváček v knize Karel IV. „Oba tito vysocí říšští a církevní hodnostáři byli v popředí mimořádné dvorské slavnosti, křtu prvorozeného syna královských manželů.“ Při křtu také asistoval pražský biskup Jan z Dražic.

Neveselé dětství

Karel k Praze silně přilnul. Stalo se tak ale až v pozdější fázi jeho života. Nejútlejší dětství totiž strávil na Křivoklátu a na hradě Loket, kde jej do tří let vychovávala matka Eliška, dokud jí Jan Lucemburský malého synka pro nedůvěru neodebral.  „Událost zanechala v dětské mysli trvalou stopu,“ píše Spěváček.

Princ prožíval léta dětství v naprosto nepřirozeném ústraní hradních zdí, mimo rodinné prostředí, v nevlídné společnosti chův a mlčenlivých strážců,“ uvádí dále historik, „bez dětských her se sourozenci a vyjížděk do přírody.“ Dětství Karla rozhodně nebylo z těch nejšťastnějších. V sedmi letech jej navíc otec poslal na vychování do Francie, do zcela cizího prostředí.

První kroky „doma“ směřovaly na Zbraslav

Když se mladý princ v roce 1333 vracel do Čech, byl již 17letým zkušeným a vzdělaným mužem, jehož jméno už dokonce nesla pevnost a nynější město Montecarlo v Itálii. Ještě než se začal věnovat politickému dění, směřovaly jeho kroky do Zbraslavského kláštera, kde byla pohřbena Karlova matka Eliška.

Na Zbraslav přišli Karlovi vstříc zástupci Prahy a mnozí šlechtici, takže jeho vstup do hlavního města království byl vskutku triumfální,“ poznamenal Spěváček. Prahu nalezl ve stavu, v jakém ji opustil. Pražský hrad nadále chátral, protože královská pokladna byla prázdná. Z toho důvodu musel přebývat na Starém Městě, které rovněž nebylo nejreprezentativnější.

Zušlechtitel hlavního města

Než mohl Karel vůbec promlouvat do poměrů v českém království, uplynulo mnoho let. Otec Jan k němu choval nedůvěru z obav, že mu za pomoci českých šlechticů uzme trůn. Když tyto obavy opadly, společně se zasloužili o nebývalý vzestup Prahy.

Karel IV. byl panovníkem evropského významu. Jeho vliv na podobu Prahy je dodnes nezanedbatelný.
Karel IV. byl panovníkem evropského významu. Jeho vliv na podobu Prahy je dodnes nezanedbatelný.
Autor: ČTK

Ještě za života Jana Lucemburského vzniklo v Praze první arcibiskupství v Čechách, k němuž se vázala i přestavba baziliky sv. Víta na chrám. Podoba, jakou má dnes, vychází především z představ tehdejších architektů.

V roce 1348 Karel rozhodl o výstavbě Nového Města pražského, které mělo být s Pražským hradem propojeno nově zbudovaným Karlovým mostem. Vznikaly nové čtvrti, náměstí i kostely, zrovna tak univerzita. Karel IV. ze zanedbané české metropole učinil během svého života honosné město, které se stalo jednou z předních evropských metropolí své doby.

Fotogalerie
26 fotografií