7°C
Běžec Lukáš Findeis se dostal k chození bez bot teprve před dvěma lety. „První impulz jsem měl v roce 2013, kdy jsem si koupil barefooty, ve kterých má člověk pocit, jako kdyby šel bos. Cítíte kamínky, nerovnosti… Potom jsem se čas od času zul, když jsem šel z práce, potom do kina a najednou jsem od roku 2014 začal chodit bez bot,“ vzpomíná na začátky bosé chůze sportovec.
Chůzí to u Lukáše ovšem neskončilo. Od dubna loňského roku začal běhat bosý i maratony. „Při závodu v dešti to má obrovskou výhodu. Zatímco druzí musí běžet v promáčených ponožkách a botách, já už mám nohy dávno suché,“ zmínil výhody Lukáš.
Další zajímavostí běhání bez bot je i to, že se člověku neudělají puchýře. „Puchýře jsou z tření zpocené nohy v teple, takže to mě vůbec netrápí,“ pochvaloval si běh bez bot.
Ačkoliv se Pražané čím dál častěji setkávají v městské hromadné dopravě s lidmi bez bot, i tak si řada lidí ještě nezvykla a neodpustí si poznámku. „Dokonce mi jeden bezdomovec nabízel své boty, když mě loni viděl,“ rozesmál se běžec.
Stejně tak mile na bosonožce působí poznámky od malých dětí. „Je roztomilé poslouchat ta mrňata, která ještě hledají slova, a tak mnohdy řeknou »Mami, ten pán nemá nohy« nebo »Ten pán je nahatý«. A maminka odvětí jen »On není nahý, on je jen bos«,“ tak takové poznámky Lukášovi vykouzlí úsměv na tváři.
Ačkoli si bosonožec bosou chůzi pochvaluje, vzali jsme ho s redakcí k ortopedovi Františku Pickovi, který měl zjistit, zda je opravdu chůze bez bot zdraví prospěšná. „Nemám, co bych vytkl. Určitě byl skvělý nápad začít barefooty na přechod,“ hodnotil lékař, zatímco si prohlížel Lukášova černá chodidla.
Ortoped bosou chůzi schvaluje
Ovšem i v tomto případě kladl ortoped důraz na to, že rozhodnutí začít ze dne na den chodit bos není pro každého. „Rozhodně nedoporučuji náhlou změnu. Zejména pro lidi, kteří jsou po úrazu kotníku nebo kolen. Chůzí naboso bolest nevyřešíte. A pokud už se rozhodnete chodit bosí, doporučuji mezistupeň, který zvolil pan Findeis,“ vyjádřil svůj pohled na bosou chůzi František Picek.
Dokonce ani ortoped nepřišel na povrch, který by byl při bosé chůzi nevhodný. „Není terén, který bych nedoporučil. Je to jen o tréninku a stabilizování svalů v těle,“ vysvětloval ortoped. Lukášovi tak už různé povrchy nejsou tak nepříjemné jako na začátku. „Nejhorší je štěrk. A taky se špatně běhá v lese. Nejpříjemnější je trávník a hladký beton,“ rozpovídal se běžec o terénu, který denně zdolává.
Noha si během několika týdnů zvykne a kůže na chodidle ztvrdne. „Noha není tak citlivá jako na začátku. Ovšem v zimě, když se solí… To je peklo. Ale na to už jsem taky přišel, že je nejlepší v mrazech nohy hodně mazat. Funguje to jako impregnace a sůl tak nedráždí,“ zmínil bosonožec.
Zdá se tak, že chůze bez bot ani běh, není pro zdravého člověka nikterak ohrožující. Naopak se člověk dostane do kontaktu s přírodou a naučí se ideálně došlapovat, a tak předejte deformaci nohou ze špatně zvolené obuvi.
