12°C
Využití podhoubí, odborně mycelia, jako izolantu u dřevostaveb testovali experti z ČVUT v Praze několik let. Nyní dokončili část domu zvaného Samorost, který bude vzhledem připomínat bedlu a v budoucnu poslouží ke kempování. „První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou,“ řekla architektka Kateřina Sýsová. Energie v Samorostu se bude čerpat ze dvou fotovoltaických panelů.
„Od představení domu Samorost veřejnosti si slibujeme zvýšení zájmu ze strany akademiků a také potenciálních investorů, kteří by mykokompozit pomohli zavést do průmyslové výroby, a podpořili tak udržitelnost ve stavebnictví,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Buřinky, která projekt iniciovala a financuje jej.
Mycelium je shluk vzájemně propletených vláken charakteristický zejména pro houby a některý typ bakterií. Podhoubí v deskách podle Sýsové není živé, a dále se tak nemůže rozpínat a nemohou se v něm množit mikroorganismy. Pokud by se ale zalévalo, tak materiál může pomáhat bujení bakterií. Proto stavby s myceliem vyžadují vyšší nároky na dezinfekci. Jeho výroba potřebuje čisté prostředí. Není nutné prostředí laboratorní, ale nedá se vyrábět například v dílně. Při výrobě mají pracovníci například nasazené rukavice a roušku. Houba roste zhruba tři týdny až měsíc.
Využití mycelia a dřeva podle autorů dělá stavbu plně ekologickou a udržitelnou. Při výrobě nevzniká žádný odpad a dá se opět recyklovat. Je ale takzvaně samonosný, a nedají se do něj zasadit žádné interiérové prvky. K tomu v budově následně slouží dřevo. Například kuchyňská linka či hřebíček na obraz se musejí přidělat zvlášť na dřevěnou desku. Krátkodobé působení vody deskám z podhoubí podle předsedy Mymo Jakuba Seiferta nevadí. Dlouhodobé by ale mohlo, podobně jako u dalších biologických materiálů. Stavba má být hotova koncem roku.
