Podle předsedkyně senátu Ireny Noskové se rozhodnutí řídilo závazným právním názorem Nejvyššího soudu. Obvodní soud zjistil průměrný výdělek na Paluskově pozici, z toho pak vypočetl odškodnění. Neměl také pochybnosti o tom, že rezignace bývalého starosty přímo souvisela s trestním stíháním.

Soud s Janem Cimickým bez Cimického pokračuje: Promluvily důležité svědkyně

Soud s Janem Cimickým, 4. ledna 2024.

Odvolací soud se sporem zabýval už potřetí. Podle dřívějších rozhodnutí soudů na odškodnění neměl nárok, protože se funkce vzdal dobrovolně. Tyto verdikty ale zvrátily Ústavní a Nejvyšší soud. Ústavní soudci ocenili rezignaci jako gesto důležité pro důvěru lidí v systém zastupitelské demokracie. „Pokud stěžovatel jednal v souladu se zásadami politické kultury, neměl by být na svém jednání škodný,“ uvedl v nálezu soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.

Obvinění Palusky se týkalo pronájmu půdních prostor v městských domech, kde vznikly byty. Podle policie nechal z obecních peněz rekonstruovat byt, který později získal jeho syn. Někdejší komunální politik za ODS, který byl starostou v letech 2010 až 2012, vinu od počátku popíral. Podle pravomocného verdiktu skutek nebyl trestným činem.