18°C
Masarykovo nádraží je nejstarším nádražím původní parostrojní železnice v Praze - slavnostní příjezd prvního vlaku se konal 20. srpna 1845, tehdy se ale nádraží jmenovalo Praha. Pravidelný provoz byl na prvním železničním nádraží v Praze zahájen 1. září 1845. Umístění nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, vrchní inženýr státních drah. Podoba budov vzešla z pera architekta Antonína Jünglinga.
Vzhledem k omezenému prostoru uvnitř městských hradeb bylo nádraží rozděleno na vnitřní a vnější část. Toto řešení bylo ve své době unikátní. Z vnější obslužně technické části projížděly vlaky do vnitřní části nádraží branami v městských hradbách, které se na noc zamykaly. V druhé polovině 19. století hradby postupně zanikly, význam nádraží ale stále roste, stává se z něj brána pro cestující do Olomouce, Vídně a také Drážďan.
Nádraží bylo navržené v empírovém stylu s prvky novorenesance a klasicismu, je tedy velice dobře, že se nádražní budovy dochovaly prakticky v nezměněné podobě. Masaryčka během let často měnila svůj název. Původním názvem byla pouze Praha, později Praha státní nádraží. V letech 1919 až 1940, 1945 až 1952 a od roku 1990 bylo pojmenováno po prvním československém prezidentovi - Masarykovo nádraží. V době německé okupace se nazývalo Hybernským nádražím, v letech 1953 až 1990 nádražím Praha - střed.
Samotné nádraží však mělo několikrát namále, kdy hrozilo jeho úplné zrušení. V období druhé světové války byly připraveny velkolepé plány, které by významně změnily podobu území. „Masarykovo nádraží mělo být zcela zrušeno, Hlavní nádraží přemístěno pod Vítkov a územím měl od severu k jihu procházet široký městský bulvár, tzv. severojižní transverzála, lemovaný stromořadím a novou reprezentativní výstavbou. Tyto plány však nebyly nikdy realizovány,“ píše web Masaryčka spojuje, kde je podrobně představena i plánovaná modernizace.
Lepší prostupnost a více zeleně
Samotná modernizace začala druhý týden v lednu letošního roku, ještě před tím však v okolí proběhly rozsáhlé vykopávky, které probíhaly od září 2017 do května 2018. „Nálezy, kterých bylo více než 240 tisíc a naplnily 663 banánových krabic, jsou datovány především do období od 2. poloviny 14. století do 17. století,“ uvádí zmiňovaný web.
Modernizace by měla být dokončena v roce 2027 a vyjde na 3,39 miliardy korun. Cestující se dočkají celé řady změn. Tou největší bude patrně zlepšená prostupnost nádraží s jeho okolím. „Do roku 2027 by tak měla nad kolejištěm vzniknout nová platforma, která vytvoří přímé spojení mezi ulicemi Na Florenci a Opletalovou. Tím se také usnadní přístup k autobusovému nádraží Florenc a k lince metra C,“ sdělil už dříve náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Přibude i zeleň. „Na platformě se můžete těšit na velké množství zeleně, která bude chytře zavlažována dešťovkou zachycenou do retenčních nádrží. Nebudou ale chybět ani další vychytávky, jako například využití fotovoltaiky včleněné do skleněných výplní zastřešení,“ uzavřel Hřib.
Průběh archeologického výzkumu u Masarykova nádraží. David Zima
