Dispečerky a dispečeři záchranné služby v Praze loni přijali celkem přes 224 000 volání na tísňových linkách, tedy v průměru přes 600 volání denně. Záchranáři pak vyjížděli průměrně ke zhruba 370 událostem za den. V naprosté většině případů - asi ve čtyřech pětinách - jeli za lidmi, u kterých se objevilo náhlé onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu při chronickém onemocnění, zejména u seniorů. Jen v pětině případů mířili k lidem, kteří utrpěli úraz.

K pacientům dorazily posádky ZZS s lékařem v průměru za 8,5 minuty. V 99 procentech případů byla podle Poštové dojezdová doba navzdory složité dopravní situaci v Praze do 20 minut. Letečtí záchranáři startovali ve vrtulníku dohromady k 789 zásahům, což je druhý nejvyšší počet za posledních 20 let.

Většina z ošetřovaných pacientů, téměř 120 000, byla pražskými záchranáři následně převezena do nemocnic. Přibližně 5 300 lidí muselo být dopraveno rovnou na jednotky intenzivní péče. Takových pacientů bylo loni o sedm procent více než v roce 2022. Posádky záchranářů loni zahájily v terénu celkem 830 resuscitací. Zhruba u poloviny z nich se podařilo na místě obnovit účinný oběh a pacienty dopravit do nemocnice. Dalších 92 pacientů bylo transportováno do nemocnice za trvající resuscitace s cílem napojit je na mimotělní oběh.

Střelba v centru nebo pomoc v Řecku

Loni v srpnu vyjelo sedm pražských záchranářů spolu s hasiči pomáhat při boji s požáry v Řecku. Byla to podle mluvčí ZZS první mezinárodní mise pražských záchranářů po 35 letech.

„Jsem hrdý na své kolegyně a kolegy nejen za to, jak profesionálně si poradili při poskytování péče zraněným po střelbě na Filozofické fakultě či při pomoci v Řecku, ale celkově za jejich nasazení v každodenním provozu, kdy jsme ošetřili přes 130 000 pacientů a zároveň nadále rozvíjeli námi poskytovanou službu,“ komentoval loňský rok ředitel pražské ZZS Petr Kolouch.

Fotogalerie
12 fotografií