18°C
Připomínková akce proběhla přesně 82 let ode dne, kdy z okupované Prahy odjel první transport deportující na tisíc Židů. Od 16. října 1941 do roku 1945 bylo z nádraží Bubny deportováno na 50 tisíc lidí do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Hlasitý zvuk bubnů má narušit pasivní ticho těch, kteří nečinně přihlížejí. „Mlčící většina byla a stále je spolupachatelem událostí, které se neměly stát,“ uvedl moderátor akce Ondřej Konrád.
„Bubnování je jedna z forem veřejné komunikace místa paměti připomínající transporty z Bubnů. Navzdory hlasitému efektu však poselství Bubnování stále prohrává svůj boj s tichem. Antisemitismus narůstá, válek přibývá a náš boj za proměnu takto stěžejního místa v paměťovou instituci Památník ticha stále není u konce,“ uvádí ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
Jazzový rytmus letošního Bubnování udávala americká bubenická ikona Adam Nussbaum společně se swingovým orchestrem BigBandPlus z Gymnázia a Hudební školy Hlavního města Prahy. Swingové a jazzové písně, které hrály během happeningu, nebyly vybrány náhodně. Jednalo se i o písně, které si zpívali ti, kteří nastupovali do transportů.
Bubnování pro Bubny, 16. 10. 2023 Anastazie Podhůrská
Nečekaný kontext letošního ročníku
Letošní ročník Bubnování pro Bubny se odehrál v kontextu dramatického vývoje událostí na Blízkém východě.
„Každý rok před nádražím Bubny probudíme příběhy minulosti v duchu jednoho ze základních hesel Památníku ticha: ,Není pravda, že to nejhorší se už stalo.‘ Letošní události v Izraeli tento význam poněkud předběhly, proto společným rytmem vyjádříme vzpomínku i protest k násilí, kterého jsme svědky,“ říká ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
„Od druhé světové války nikdo z nás nezažil takový útok na židovské jednotlivce, rodiny, mladé lidi, kteří si jen užívali života na hudebním festivalu, na běžné lidi,“ uvedla při svém projevu izraelská velvyslankyně Anna Azari, která nad akcí převzala záštitu ještě před napadením Izraele Hamásem. „Ať nikdo není na pochybách, tohle není druhá světová válka. Teď máme vlastní zemi, je to náš domov a my ho budeme bránit. A nenecháme se nikdy zlomit,“ uzavřela svou řeč diplomatka.
