22°C
Jiří Mácháček se svou hudební (a striptérskou, jak sám rád zdůrazňuje) skupinou Mig 21 píše ve skladbě Vlajky vlají o tom, jak dobíhá tramvaj z kopce na Petřín, troleje jiskří a tramvaj mění směr. Ještě zapomněl na hlas ohlašující jméno zastávky. Podobné situace zažívají Pražané už od roku 1829 s nástupem dvou pravidelných omnibusových linek.
V současné době se na území hlavního města Prahy pohybují tramvajové linky s čísly 1-26 od 5:00 do 00:00. Jezdí co 8 minut ve špičkách a 10 až 20 minut v ostatních obdobích. Takzvané páteřní linky 9, 17, 22 jezdí v polovičních intervalech co 4 minuty ve špičce a 5 až 10 minut mimo špičku. „Nočky“ mají čísla 91-99 a jezdí každých 30 minut. Stanice Lazarská je pro ně jako taková základna - centrální přestupní zastávka všech nočních tramvají.
„Pražská tramvajová síť má cca 142 km a je tedy jednou z nejrozsáhlejších v Evropě. Tramvaje nabízejí pohodlnou a spolehlivou povrchovou dopravu v Praze,“ stojí na oficiálních stránkách Pražské integrované dopravy. Po městě se prohání 11 druhů tramvají. Nejčastěji se ale Pražan sveze legendární oblou Tatrou T3, jež prošla modernizací, hranatou Tatrou KT8D5, nástupcem legendy Tatrou T6A5 nebo dvěma typy moderních tramvají Škoda – nepraktická Škoda 14T nebo Škoda 15T ušitá Praze na míru.
Až donedávna slýchávali cestující ve vozech pražské hromadné dopravy hlas Dagmar Hazdrové, která byla hlasem pražských autobusů a tramvají více než 26 let. Od ledna 2023 začal názvy zastávek hlásit herec a dabér Jan Vondráček známý jako postava Vočka Szyzlaka z kultovních Simpsonů. Vondráčka loni v anketě vybrali cestující.
Začátek hromadné dopravy i tramvají v Praze
Za symbolický začátek historie městské hromadné dopravy v Praze se považuje datum 23. 9. 1875. Provoz byl slavnostně zahájen na 1. trati pražské koňky od karlínské Invalidovny k řetězovému mostu císaře Františka. Trať byla dlouhá 3,4 km, na území Prahy jednokolejná s výhybnami, v obou předměstích dvoukolejná. První vozovna se nacházela v Karlíně. Dobový název společnosti provozující koňku zněl General Direction der Prager Tramway.
Nepochybně nejdůležitějším dnem pro pražské tramvaje se stalo datum 18. července 1891. Přesně v 9:20 zahájila provoz první elektrická tramvaj Františka Křižíka na trati od Letenského zámečku k tehdejší Královské oboře. Jen o týden později poprvé vyjela i lanová dráha na Petřín. Obě tyto technické vymoženosti byly spuštěny u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze. První tramvajová trať však nefungovala ani 10 let. Měla především zkušební a propagační účel. Provoz ukončila v roce 1900. To ale nevadilo, protože tou dobou už začaly závody o tramvajovou dopravu v Praze mezi několika lidmi i městskou částí.
Tři nejšílenější místa, kde jezdily tramvaje
Praha let minulých byla protkána moderními kolejemi na místech, kde by si to dnes Pražané stěží dokázali představit. Jak si všímá autor Alexandr Chrapek z Centra architektury a městského plánování (CAMP), nejvíce šlo „o kejhák“ v Loretánské ulici. Se svou šířkou něco málo přes tři metry „vyhrála“ v minulosti cenu o nejužší tramvajovou komunikaci. Provoz se musel pochopitelně vést jen po jedné koleji. V nejužších částech trati mezi domy museli před řinčícími tramvajemi Pražané doslova uskakovat. Samotná trať vedla od křižovatky Brusnice kolem Jeleního příkopu a dále ulicí U Kasáren. Fungovala až do 30. let minulého století.
„Zanedlouho po zprovoznění pražské koňky v roce 1875 došlo ke kolejovému propojení obou břehů Vltavy po Karlově mostě,“ uvádí autor CAMPu. Příležitost na zavedení tramvajové dopravy se naskytla po opravách škod způsobených povodní. František Křižík vymyslel revoluční řešení, elektřinu do kolejí přiváděl napájecími kontakty umístěnými v kolejích. Nad mostem se tak nemusely natahovat troleje. Aby Pražany nezabíjela elektřina, koleje byly pod proudem jen při průjezdu tramvaje. Kvůli poruchovosti se však tramvaje proháněly po Karlově mostě pouhé tři roky.
Jedna z prvních tramvajových tratí vedla v devadesátých letech 19. století také v uličkách Starého Města. Koňka vozila Pražany Platnéřskou ulicí kolem Městské knihovny, vedle orloje a Celetnou ulicí až k Prašné bráně. „O pár let později se přidala druhá, tentokrát směřující od Čechova mostu celou dnešní Pařížskou ulici, aby se napojila na křižovatku před Orlojem,“ všímá si Alexander Chrapek z CAMPu. Obě trati byly zrušeny koncem padesátých let.
Plánované tratě
Už předešlé volební období nastal v Praze velký tramvajový boom. I současné vedení Prahy se rozhodlo do tramvajové dopravy „šlapat". V přípravě je výstavba tramvajové tratě Holyně - Slivenec, staví se nový úsek Divoká Šárka – Dědinská, tramvajová trať povede také přes Dvorecký most. Stavba trati na Václavském náměstí je již před výběrem zhotovitele. Ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení je tramvajová trať Muzeum, která propojí Václavské náměstí se stávajícími kolejemi na Vinohradské třídě.
Nyní se také zpracovává dokumentace pro územní řízení pro revoluční tramvajovou trať Vozovna Kobylisy – Zdiby, která jako první překročí hranici Prahy se Středočeským krajem. V různé fázi dokumentace jsou rovněž projekty tramvajových tratí Počernická, Libuš - Nové Dvory, Malovanka - Strahov, Kobylisy - Bohnice, Olšanská - Habrová a prodloužení prvního úseku na Pankrác. V plánu je také tramvajový podjezd Bubny, který umožní řešení tramvajové trati v okolí budoucí Vltavské filharmonie.
Schváleno k přípravě je dalších 6 tramvajových projektů, z nichž Pražané za nejdůležitější považují projekt tramvajového okruhu. Ten propojí stávající tratě prostřednictvím tangent, tedy tratí, které nesměřují do centra města, takže vznikne veřejná doprava sjednocující stávající čtvrtě mezi sebou.
