22°C
V úterý 13. června nad ránem se starostovi osmé městské části Onřeji Grosovi (ODS) rozdrnčel alarm, který ho upozornil, že do babyboxu v Libeňském zámku bylo odložené dítě. Našel tam chlapce, který dostal jméno právě po starostovi – Ondřej. A další týden, 21. června zvonil alarm znovu, tentokrát byla v babyboxu odložená holčička, která dostala jméno Zuzana. Co se s dětmi ale dělo dál?
Rychlost na prvním místě
V těchto případech je nejdůležitější rychlost. Nikdo nemůže vědět, v jakém zdravotním stavu dítě je, i proto upozornění zvoní hned u několika lidí najednou. Pak už je vše ráz na ráz. „Nejprve je miminko předáno do péče zdravotníků. Lékaři zkontrolují jeho zdravotní stav, postarají se o jeho základní potřeby a obratem informují o situaci dítěte pracoviště sociálně-právní ochrany dětí,“ vysvětluje pro Blesk radní hlavního města pro sociální oblast Alexandra Udženija (ODS).
Pokud se o dítě nikdo z rodiny nepřihlásí, kontaktuje úřad městské části magistrát, který vede seznam žadatelů vhodných stát se osvojiteli. Vše se děje opravdu rychle, aby děti v nemocnicích netrávily zbytečně příliš času. „Děťátku jsou opravdu velmi rychle vybráni vhodní budoucí „rodiče“, kteří si ho potom přebírají do péče přímo z nemocnice, trvá to třeba 4 až 5 dní. I když je tenhle postup velice rychlý, často si miminko odváží lidé, kteří na něj čekali i dlouhé roky. Tyhle příběhy jsou vlastně takové štěstí v neštěstí,“ říká náměstkyně primátora.
Pokud se nedaří okamžitě najít náhradní rodinu, kde by dítě zůstalo napořád, hledá se tzv. dočasná rodinná péče, kterou zajišťují přechodní pěstouni. Podle Udženije se následně úřady snaží opět co nejrychleji najít řešení, které by už bylo trvalé.
Jsou to hrdinové!
„Je důležité si také uvědomit, že všichni žadatelé o adopci musí projít náročným školením, aby věděli, co je čeká, a byli si vědomi všech možných rizik. Pro mě jsou to lidé, kteří si zaslouží naši úctu a to i z toho důvodu, že do toho jdou přes vědomí chybějící rodinné anamnézy miminka a třeba i další možné zátěže. Takže jsou to také lidé extrémně tolerantní,“ říká Udženija. A nejlepší zpráva na závěr. „Obě děti jsou už v náhradní rodinné péči. Jsou vytoužené, milované a opečovávané a užívají si šťastné první dny svého života.“
