Na budovu Policejního prezidia ČR se v úterý 27. června vrátila pamětní deska. „Je tam 25 jmen policistů SNB popravených během let 1948–1989. Během let komunistické nadvlády nad Československem,“ představil pamětní desku Tomáš Spáčil působící v Post Bellum a na Gymnáziu Paměti národa.

Za svobodu je třeba neustále bojovat v každé době,“ vzkázal Karel Bažant (veterán z druhé světové války, který se ceremonie nemohl zúčastnit ze zdravotních důvodů) a poděkoval studentům, kteří se zasloužili o vrácení pamětní desky na budovu Policejního prezidia.

Karel Bažant , slavnostní odhalení pamětní desky příslušníků III odboje z řad SNB, 27. 6. 2023
Autor: Anastazie Podhůrská

Karel Strmiska

Vrchní strážmistr Karel Strmiska byl odsouzen během nespravedlivého a uměle vykonstruovaného procesu za údajné vedení protikomunistické odbojové skupiny, která organizovala státní převrat. Jeho skutečná odbojová činnost ale spočívala v pomoci organizování tajné finanční sbírky na pomoc rodinám politických vězňů, do niž opakovaně přispíval.

Byl zatčen 19. září 1951 a surově vyslýchán. Vyšetřovatelé ho donutili k podpisu vykonstruovaných a předem připravených doznání velezrady. Podstatou jeho činnosti měla být příprava státního převratu pod taktovkou Spojených států amerických.

Dva dny před Vánoci roku 1951 byl státním soudem uznán vinným z velezrady a vyzvědačství a odsouzen k trestu smrti oběšením. Spolu s ním bylo odsouzeno dalších 15 osob včetně jeho dvou kolegů, Maceje a Kmínka. Všichni tři jmenovaní byli oběšeni 8. srpna 1952. Dopis s oznámením rozsudku smrti byl jeho rodině doručen příslušníky StB ve chvíli, kdy jeho žena s jejich třemi dětmi seděla u štědrovečerní večeře.

Ladislav Ceé

Štábní strážmistr Ladislav Ceé se vyučil strojním zámečníkem a po nástupu na povinnou vojnu se stal déle sloužícím. Ještě před válkou se rozhodl přejít k četnictvu a přijal místo na služebně v moravské Ostravě.

V říjnu 1950 zahájila StB rozsáhlou zatýkací akci a sebrali Ladislava Ceé, kterého v předchozím roce navštívil jeho přítel Jan Bucha, v té době už sledovaný agenty StB. Za použití nevýslovně krutých způsobů ho donutili opakovaně přiznávat účast na ilegálních schůzkách a plánování kontrarevoluce.

Před soudem stanul v jednom z přidružených procesů navazujících na případ Milady Horákové. Jeho Přítel Buchal byl popraven v procesu s Miladou Horákovou v červnu 1950. Ladislava Ceé odsoudili později v létě společně s 20 nevinnými lidmi za velezradu a neoznámení trestného činu. Čtyři z nich si vyslechli trest smrti. Ladislav Ceé byl oběšen čtvrté hodině ranní 1. srpna. 1951 na dvoře věznice v Ostravě.

Václav Šnajdr

Václav Šnajdr se ve svých 22 se přihlásil do četnické školy, kterou úspěšně absolvoval a sloužil jako policista v Klatovech a v Domažlicích. Už v létě 1948 začal strážmistr Šnajdr převádět přes šumavské hranice do americké zóny v Německu uprchlíky, v čemž pokračoval i v 50. letech a spolupracoval s americkou zpravodajskou službou.

Policista Šnajdr a další jeho přátelé nejen převáděli uprchlíky přes hranice, ale také budovali špionážní síť tzv. mrtvých schránek a ukrývali zbraně. StB u pana Šnajdra nalezla: 22 vojenských pušek. 32 vojenských automatických pistolí, 2 samopaly a 7 000 kusů střeliva.

StB Václava Šnajdra zátka poté, co jeho společník nevydržel mučení a jmenoval ho. Soud s osmičlennou skupinkou proběhl v květnu 1952. Po půl roce byl popraven na dvoře Pankrácké věznice.

Vladimír Rajnoch

Svoji statečnost prokázal už za doby druhé světové války, kdy se stal partyzánem. Bojoval u První partyzánské brigády Jana Žižky. Po válce se přihlásil ke Sboru národní bezpečnosti v Moravské Nové vsi.

Po roce 1948 vstoupil do KSČ, kde mnoho času nestrávil. Vyhodili ho proto, že neplatil členské příspěvky a kdosi o něm rozšířil, že je málo uvědomělým soudruhem. A byla to pravda. Se svými bratry a dalšími lidmi založil protikomunistickou odbojovou skupinu Hory hostinské.

Čekalo se, že vypukne třetí světová válka a opět budou potřeba partyzáni, tentokrát protikomunističtí. V roce 1949 ale byli zatčeni jeho bratři a poté, co při brutálním výslechu padlo jeho jméno, měl být zatčen i Vladimír. Nějakou dobu se mu dařilo žít v ilegalitě, pokusil se i uprchnout přes hranice, ale nakonec byl dopaden. Přes mučení a vyhrožování strážmistr Vladimír Rajnoch odmítl své přátele z odboje udat a jakkoli s StB spolupracovat. Soud ho poslal na šibenici v květnu 1950. Poprava se konala v září 1951 na dvoře pankrácké věznice.

Rudé čistky u policie

„Ten dobrý a skutečně dobrý policista stojí vždycky na straně dobra, stojí proti všem prevítům a proti všemu zlu, které nás obklopuje. Je to neúplatný člověk, je to člověk, který se nebojí položit svůj život za to, aby my ostatní žili v bezpečí,“ řekl u příležitosti odhalení pamětní desky první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ti policisté, kteří byli popraveni, uchovali svůj morální kompas a v té době se postavili něčemu, co považovali za systémové zlo. Za zlo, které 40 stravovalo naši společnost a jehož důsledky konzumujeme doteď,“ dodal.

 

Situaci po převratu v únoru 1948 popsal policejní prezident Martin Vondrášek: „Komunisté sbor jednoznačně ovládli. Rozdíl mezi nacistickým a komunistickým aparátem se začal stírat. Nový bezpečnostní, a především stranický aparát začal po únoru 1948 bezohledně čistit svůj sbor.“ V prvním roce po převratu bylo ze sboru vyloučeno několik tisíc příslušníků.

Byli to především příznivci Masarykových demokratických hodnot,“ dodal Vondrášek. „Ale ani tyto čistky nepřinutily řadu příslušníků stát se slepě loajálními k novému režimu. Naopak. Stovky z nich ilegálně odešlo do zahraničí či se zapojilo do protikomunistického odboje na domácí půdě. Z řady z nich se stali dnes už legendární převaděči, mnozí se zapojili do odbojových skupin. A mnozí za to zaplatili cenu nejvyšší.“

Video
Video se připravuje ...

Král Šumavy: Fantom temného kraje Reflex.cz

Desku v minulosti sundali

Na budově Policejního prezidia ČR pamětní deska v minulosti už byla, ale byla sundána z důvodu rekonstrukce. Bylo na ní ale „pouze“ 20 jmen. Studenti gymnázia Paměti národa společně s bývalým politickým vězněm, policistou Karlem Bažantem, historiky a badateli vypátrali příběhy policistů, kteří se postavili totalitnímu režimu. Studenti při slavnostním odhalení představili právě výše zmíněné příběhy čtyř statečných policistů.

Slavnostní odhalení pamětní desky příslušníků III odboje z řad SNB, 27. 6. 2023
Autor: Anastazie Podhůrská

 

Fotogalerie
23 fotografií