7°C
Klánovický les je svou rozlohou patrně největším lesem na území Prahy. Roku 2017 dosahoval velikosti zhruba tisíc hektarů – a to jen na území hlavního města. Jeho velikost totiž přerůstá i směrem do Středočeského kraje. Ve středověku a novověku, uvádí se, byl přitom les ještě daleko rozprostřenější. Konkrétně měl sahat až ke Kolodějům, které od nynějšího lesa „odděluje“ zástavba Újezdu nad Lesy.
Skromná ves s tvrzí
Byly to právě Koloděje, jedna z nynějších 57 městských částí hlavního města, notoricky známá svým barokním zámkem, k nimž ves Hodov náležela. Nacházela se na východním konci Klánovického lesa, o něco málo severněji od Úval, a vznikla s největší pravděpodobností za času vlády Lucemburků – možná dříve.
„Zaniklá ves Hodov, doložená v písemných pramenech poprvé k r. 1346, náležela původně ke kolodějské tvrzi,“ dočteme se v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí, od kolektivu historiků, jejž vedl František Holec. V pozdějších letech k vesničce přibyla i neveliká tvrz, o níž dodnes panuje řada otazníků.
„Tvrz v Hodově, jejíž stavební vývoj ani pozůstatky neznáme, stávala v severní části dnešního úvalského katastru nad potokem Výmolou (přibližně u dnešního čp. 459),“ uvádí historikové. Ten se nachází na samém konci ulice Do Hodova, přičemž východně od stavení protéká zmíněný potok, jenž mohl ve středověku dobře zastat obranné účely před útočníky z východu.
Historik a přední český kastelolog August Sedláček zmiňuje v případě existence Hodova především obec Škvorec, která se taktéž nachází v okolí. „Severně od Škvorce jest dvůr Hodov, při němž někdy tvrz bývala,“ píše v Hradech, zámcích a tvrzích království Českého. Škvorec se přitom nachází zhruba kilometr jižně od Úval.
Mladší než Úvaly
Kdy byly v Hodově postaveny stavení, které by se daly definovat jako osada či vesnička? V takovém případě, jak to bývá běžné, musíme spoléhat na písemné prameny, které hovoří o roku 1346. Taktéž je tomu i v případě Úval, které jsou podle tamní kroniky jen o pár let starší.
„První písemná zmínka o městečku Úvaly se datuje rokem 1300 a zmiňuje to historik August Sedláček ve svém Místopisném slovníku historickém Království českého, i když o Úvalech jako vesnici již v roce 1290 se Sedláček zmiňuje v Hradech, zámcích a tvrzích Království českého,“ poznačil kronikář Vítězslav Pokorný.
Vývoj ovšem měly vesnice odlišný. Ještě ve 14. století podle historiků drželi Hodov ve svém vlastnictví „Václav, Linhart a Mikuláš, bratři Planerové z Prahy,“ kteří zde „založili rentu pro oltář sv. Anežky v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.“ Jelikož ale Úvaly, na rozdíl od Hodova, procházela důležitá stezka spojující Prahu s východem Čech, zejména s Českým Brodem, Kolínem a Kutnou Horou, čekal je, na rozdíl od Hodova, poměrně kvapný růst. A bylo zapotřebí držet stezku zabezpečenou před nejrůznějšími lapky.
Zabezpečené město
Proto ani tolik nepřekvapí četnost nejrůznějších tvrzí v okolí Úval. Kromě Hodova na severu to byl třeba hrad Skara, jehož zříceninu je dodnes možné prohlédnout na jihozápadě Úval. Nedaleko východně od města se zase nalézá věžovitá tvrz Tuklaty. Nezapomenout bychom měli též na Hostyni, která podle historiků stávala jihovýchodně od Úval. Zhruba mezi Škvorcem, Přišimasy a Úvaly. Z Hostyně nejspíše pocházel rod jednoho ze známých vlastníků Hodova, jehož existence je dokládána ještě v 15. století – jde o jistého Mikuláše Hostyňského ze Stěžova, který zemřel 1473.
Poslední zmínka vsi: 16. století
„V r. 1542, kdy se hodovská tvrz poprvé a také naposledy připomíná, patřila zdejší pustá tvrz s pustým dvorem k Hostyni a od r. 1560 ke Škvorci,“ uvádí historikové. Tím je v historických pramenech de facto samostatná historie Hodova, jenž leží vzdušnou čarou od jihoměstského Chodova zhruba 17 kilometrů, ukončena.
V současnosti jde už jen o místní název Úval, přičemž existenci vesničky připomíná též ulice Do Hodova. Ještě v 19. století se v těchto místech rozpínal poměrně veliký rybník, příznačně pojmenovaný Hodovský, který se nalézal na toku Výmoly, a u něhož se nalézal Hodovský vodní mlýn – dnes rovněž zaniklý. A rybník, který měl mít výměru zhruba 15 tisíc kilometrů čtverečních? Ten zanikl ve 2. polovině 20. století, kdy byl zavezen.
Výstava Den na tržišti: Život obyvatel středověké Wroclawi je k vidění v nejvyšším patře Domu U Zlatého prstenu nedaleko Staroměstského náměstí. Výstava potrvá do září roku 2023. David Zima
