Bankéř a průmyslník nechal vilu vystavět mezi lety 1924 a 1930. Na její stavbu bedlivě dohlížel z druhé vily na druhém konci obří zahrady. A neprošlo nic, co by osobně neschválil. Dokonce si nechal dělat nejdříve modely ze dřeva a štuku jako divadelní kulisy 1:1, aby viděl, jak bude výsledek vypadat. Až pak nechal vybrané části domu skutečně postavit. Takovým způsobem třeba vybíral i z desítky modelů kartuší nad okny.

Technický unikát

Vila je velmi promyšlená a funkční, vše v ní má svůj jasný účel. Technickou vyspělostí se dům řadil mezi světové špičky své doby. Třeba jsou zde dvě prosklené stěny i s dveřmi, které se dají zasunout do země. A dodnes je tento systém funkční. Díky tomu lze navodit dojem, že zahrada je součástí domu. Tomu je přizpůsobené i vybavení, proto jsou v zimní zahradě místo křišťálových lustrů kovové v benátském stylu zdobené barevným smaltem.

Cena z říše snů

Sídlo vyšlo Petscha na neuvěřitelných 300 milionů československých korun. Pro představu – v té době bylo možné pořídit vilku za zhruba 50 tisíc a slavná brněnská vila Tugendhat ze stejné doby vyšla na nějakých 5 milionů.

Materiály a vybavení

Závratná cena byla způsobena nejen technologickou vybaveností (osobní výtah, domácí posilovna, ohromný vyhřívaný bazén), ale i použitými materiály. Podlahy jsou vykládané mramorem. Veškeré interiéry jsou bohatě zdobeny, ze stropů visí původní okázalé lustry. Největší místností v domě je jídelna, kam se pohodlně vejde 36 hostů. Večeřeli tu například Barack Obama (61), Václav Havel (†75), George W. Bush (76) nebo Jan Masaryk (1886 – 1948). Celý dům je navíc protkán signálním systémem na přivolání personálu. V honosné vile je na 160 místností, ale překvapivé je, že v přízemí, kde se konalo nejvíce společenských akcí, byly vystavěny pouze dvě toalety.

Smutný osud majitelů

Před nacisty museli Petschkové jakožto Židé Československo narychlo opustit. Jelikož si nepřipouštěli závažnost celé situace, nechali ve vile skoro vše: stříbro, porcelán, obrazy, kožichy i gobelíny. Věřili, že se do vily brzy vrátí, což se ale nikdy nestalo. Obývali ji pouhých 9 let. V domě se za války usídlilo velitelství Wehrmachtu. Proto je i dnes na jednom stolku stále hákový kříž. V roce 1948 vilu zakoupil americký velvyslanec za 1,57 milionu dolarů a stala se Rezidencí velvyslance USA.

Teď je prázdná

Vila Otty Petschka na svého nového »nájemníka« čeká téměř dva roky. Americký prezident Joe Biden (80) navrhl na post velvyslance USA v Česku miliardáře Bijana Sabeta (53). Ten už má za sebou slyšení v americkém Senátu a jeho potvrzení se považuje za formalitu. Post velvyslance v Praze se dává za »velkou louží« spíš za odměnu podporovatelům prezidenta. To Sabet splňuje, jelikož finančně přispíval demokratům v kampani a podle odhadů by mohl do Česka přijet v roli velvyslance už z kraje příštího roku.

Fotogalerie
10 fotografií