Slavnostní odhalení desky připomnělo 110. výročí Janštova narození. Narodil se 9. prosince 1912 v Troubsku u Brna. Od července 1936 pracoval jako polní letecký střelec-radiotelegrafista na letišti Praha. Po nacistické okupaci Československa emigroval do Anglie, kde se od září 1940 zapojoval do prvních leteckých bojových úkolů 311. bombardovací perutě RAF. V roce 1943 se také stal členem československé Státní rady v Londýně, kde působil jako předseda branného výboru.
Během odhalení vzpomněla Zachová na hrdost, kterou Janšta i další českoslovenští letci cítili ve službách britského Královského letectva. „Každý z nás chtěl dokázat, že československý národ je hoden svobody, že za ni chce a bude bojovat až do svého konce. Byli jsme skutečnými spojeneckými vojáky a prokázali jsme britské říši dobré služby,“ citovala Zachová svého otce v rozhovoru pro prosincové vydání Novin Prahy 2. Podle Zachové nebyl její otec zlomen ani válečnými zážitky, ani následnou perzekucí komunistického režimu. Po válce sám odešel z armády, protože nesouhlasil se sílící bolševickou ideologií. Díky tomu nebyl vězněn, ale i přesto od roku 1952 pracoval jako asfaltér. V roce 1991 byl rehabilitován a in memoriam povýšen na plukovníka letectva.
Černochová zdůraznila, že právě hrdinové jako Janšta mají právo na to, aby byl jejich odkaz připomínám současným i budoucím generacím. Například v říjnu 2021 byla odhalena pamětní deska velitele československých pilotů v RAF Karla Janouška v Malé Štěpánské ulici v Praze. V té době byla Černochová starostkou Prahy 2. Jako ministryně obrany i nadále prosazuje uctívání památky hrdinů, kterých má podle Černochové Česká republika spoustu, ač se komunistický režim snažil přesvědčit národ o opaku.
Autor desky Petr Císařovský vytvořil také pamětní desku Karla Janouška i pamětní desku obětí leteckého bombardování Prahy v letech 1944 až 1945, která byla odhalena v květnu 2015 na budově Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze.
