22°C
Když velký požár v roce 1541 spálil středověké domy na dnešním Jiřském náměstí na Pražském hradě, volné pozemky koupili Rožmberkové, aby zde nechali vystavět skvostný palác. Jako stavitele si zvolili původem italského renesančního architekta Hanse Vlacha přezdívaného Škarpalín, který zde navrhl čtyřkřídlý palác s arkádami ve dvou kratších křídlech a s branou do Jiřské ulice. Později, když Rožmberkové získali ještě sousední domy pánů ze Švamberka a z Rožmitálu, palác na západní straně doplnili o rozlehlou zahradu, lemovanou arkádovým ochozem.
Od 16. září 1753 pak na přání císařovny Marie Terezie probíhala podle projektu Nikoly Pacassiho barokní přestavba pro Ústav šlechtičen. Přestože stavba trvala až do prosince 1756, byl Ústav šlechtičen, slavnostně otevřen již koncem roku 1755. Ústav sloužil jako vzdělávací instituce pro dívky ze šlechtických rodů. „První představenou ústavu byla dcera zakladatelky Marie Anna a ve funkci se i nadále střídaly jak jinak než příslušnice šlechtických rodů,“ vysvětluje historik Zdeněk Lukeš.
Komunistický úpadek
Mladé šlechtičny zde studovaly až do roku 1919, kdy byl ústav zrušen, a prostory začala využívat Kancelář prezidenta republiky. Největší peklo pro celý palác však nastalo s nástupem komunismu. Ostatně jako pro většinu československých památek. Komunisté si zde zřídili sídlo ministerstva vnitra. „Například na třetím, nebo chcete-li dolním nádvoří, postavili přízemní garáže, aby bylo kde parkovat,“ připomíná Lukeš. „Několika příčkami přeažili i skvostný Rožmberský sál, který sloužil jako kanceláře,“ doplňuje.
Největší stavební zrdnosti se však komunističtí potentátci dopustili v kapli Nejsvětějšího kříže. Komunisté vše církevní úmyslně likvidovali, v kostelích a klášterech dělali sýpky a chovali prasata a podobně dopadla i zdejší kaple. „Barokní stavbu se stropními freskami, která dnes slouží jako výstavní síň pro expozici Svatovítského pokladu, nechali přepatrovat. Dole vznikla trafostanice a v patře byla tělocvična pro hradní stráž,“ říká Lukeš.
Rozsáhlá oprava
Kompletní obnovy se Ústav šlechtičen dočkal až v 90. letech. „Jednu z nejrozsáhlejších a nejdelších rekonstrukcí v historii Pražského hradu, která trvala v letech 1996–2007 provedlo architektonické studio DaM Richarda Doležala a Petra Malinského. Do původní podoby byl navrácen jak Rožmberský sál, který dnes slouží k výstavám a je otevřen veřejnosti, tak zmiňovaná kaple,“ informuje historik Lukeš.
Část paláce zůstala veřejnosti nepřístupná. „Většina místností přízemí a 1. patra slouží jako kanceláře Správy Pražského hradu a Hradní policie. V některých místnostech přízemí byly nalezeny fragmenty dobové výmalby, jež byly restaurátorsky opraveny a doplněny,“ informoval po slavnostním otevření ateliér DaM.
„Prostory suterénů slouží z větší části jako pracoviště a depozitáře Archeologického ústavu AV ČR a Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Po snesení pultové střechy, těsně přiléhající ke kapli, vznikla vyhlídková terasa. Nádvoří paláce byla upravena, jedno parkově, na druhém je kotec pro služební psy Hradní policie,“ doplnil DaM.
Takto vypadalo přehlídkové vystoupení jednotek Hradní stráže, které doprovodil hudební doprovod Hradní stráže a Policie ČR. David Zima
