9°C
Zemřel zahradník československých prezidentů Václav Kefurt (†88): Husák ho z Hradu vyhnal, první dáma mu vyprávěla o mučení
Václav Kefurt (†88) do Královských zahrad Pražského hradu přišel jako zahradnický učeň a zůstal tam přes čtyřicet let. Zahradníka dělal za několika prezidentů, například Gustava Husáka, za jehož vlády měl ale prý vstup do Královských zahrad paradoxně zakázán. Často pak přicházel do styku s prvními dámami. Zažil heydrichiádu a účastnil se posledního všesokolského sletu v roce 1948. Nyní se však objevila smutná zpráva. Václav Kefurt zemřel ve věku osmaosmdesáti let.
„Smutná zpráva,“ stojí na začátku příspěvku, který se začal šířit na Facebooku. „Zemřel Václav Kefurt slavný zahradník pražského hradu, kde pracoval pro řadu prezidentů. Byl dlouholetý pěstitel bonsají, vystavoval na všech výstavách, které pořádal Petr Herynek předseda Pražské bonsajistické společnosti,“ oznámil v příspěvku majitel Japonské zahrady Oleško Václav Wiesner s tím, že se poslední rozloučení bude konat v pondělí 28. listopadu v pražských Kobylisích.
Heydrichiáda i všesokolský slet
Václav Kefurt se narodil do zemědělsko-zahradnické rodiny 22. října 1934. Od malička pomáhal v hospodářství a nakonec šel i on sám v šlépějích svých předků a stal se zahradníkem. Jeho rodina hospodařila v pražské Tróji přes sto let. Vyrůstal v těžké době druhé světové války a sám zažil události, které následovaly po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
„Viděl jsem výbuch a oblak kouře. Jeden německý důstojník a tři vojáci s puškami pak prohledávali jednu usedlost pod druhé, rodiče museli otevírat skříně, všechno prolezli. Vyhrožovali, že každý desátý muž z Prahy 8 bude zastřelen,“ zavzpomínal pro Paměť národa. V roce 1948 se dokonce zúčastnil prvního poválečného a posledního sletu organizovaného nezávislým Sokolem.
Zahradník prezidentů
Rodák z pražské Tróji přišel do Královských zahrad Pražského hradu jako učeň a vypracoval se na hlavního zahradníka. Na Pražský hrad nastoupil v šestnácti letech v roce 1950 a odešel po víc než pětačtyřiceti letech. „Na Hradě to byl strašný režim. Strašný. Všechno dělali tajní, hlídali. Byli hrozně protivní. I se mnou chodil policajt. Seděl před pracovnou přede dveřmi, jakmile jsem vylezl ven, šel se mnou,“ popsal začátky svého působení pro Paměť národa. Manželka Klementa Gottwalda se prý snažila dohnat oblíbenou první dámu Hanu Benešovou. „Chtěla, aby k ní lidé měli stejnou úctu. Nechala si říkat Milostpaní: ´Milostivá paní ruku líbám´. To bylo anekdot na její osobu. Zato Gottwalda jsem viděl až k rakvi,“ dodal Kefurt.
Zažil i Pražský hrad za Antonína Zápotockého, za jehož působení prý z Hradu zmizeli tajní policisté a zaměstnanci prezidenta i jeho první dámu měli poměrně v oblibě. První dáma Marie Zápotocká se mu svěřila s tím, že se bojí mučení na Krymu. „Jezdili na prázdniny na Krym na dovolenou. Jak tam mučili lidi, že je nechali sednout na bambus a ten je prorůstal a takové. Měla z toho hrůzu. Ukazovala mi tady, nad kolenem, jak seděla na židličce, přišla vlna, srazila ji, a jak tam má ještě modřinu od té židličky,“ řekl.
Za prezidentování Antonína Novotného už byl vedoucí zahrad. S první dámou Boženou Novotnou prý přišel často do styku, rodina měla chatu na Orlíku, o níž se rovněž starali. „Když přišla nějaká návštěva a řekla třeba: ´Tady to je hezký koberec´, tak ho nechala stáhnout a dala jim ho. Nebo když skončila recepce a byly tam azalky, které jsem přebral po mých předchůdcích – to byly stalé rostliny nechala návštěvu olamovat květy. Takhle ona postupovala,“ popisuje život na Hradě za doby Novotného. Velké změny nastaly v roce 1975, kdy do úřadu prezidenta nastoupil Gustáv Husák a s tím přišlo i další uzavíraní Hradu. Královské zahrady se uzavřely nejen pro veřejnost, ale dokonce i Václav Kefurt do nich měl zakázaný přístup.
„Měl jsem zákaz vstupu do Královské zahrady. Zároveň jsem byl předseda inventurní komise. Řekl jsem, že inventuru nepodepíšu, když to nevidím,“ uvedl Kefurt. Jako zahradník Pražského hradu zažil ještě Václava Havla, ovšem poté, po téměř pětačtyřicetiletý letech se rozhodl odejít. „Já jsem to dělal poctivě, ale už mi to lezlo na nervy,“ uvedl Kefurt. Do důchodu se rozhodl odejít v roce 1994. Ještě předtím, než opustil zahrady, se sešel s prezidentem. „Poděkoval za práci. Potěšilo mě to. Ptal se mě na moji práci, na kolegy. Ptal se, jak jsem to tam mohl vydržet,“ uzavřel.
Video
Úspěšný atentát na „druhého Heydricha“. Příběh vraždy vysokého důstojníka SS Augusta Gölzera
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Přijde mi, že tahle práce asi bude docela namáhavá. Na rozdíl od jiných lidí na Hradě, tady to není o tom, že si mě sem někdo natahal, abych měl zadarmo plat, případně umožnil různé intrikování z hradní pozice. Že tady to je o práci, stejně jako by pracoval někde jinde. Nějaké rytí záhonů, přesazování a já nevím co ještě, to se prostě musí udělat. Zkrátka pořádná dřina, asi nic moc placená.