9°C
Technická správa komunikací (TSK) zahájila na začátku dubna práce na revitalizaci Smetanova nábřeží. V plánu je především zásadní rozšíření chodníku na východní straně, auta se tím pádem přesunou do tramvajového pásu. Zastávka Karlovy lázně bude nově obousměrná a zastávka Národní divadlo u Hollaru se přesune na úroveň Žofína, kde tak budou tramvaje stavět v obou směrech. Novinkou je také výsadba stromořadí, které bude čítat 17 vzrostlých jerlínů, které reprezentuje významný jedinec v navazujícím parku Národního probuzení.
Stromy už nejsou jen dekorace
A právě u připravovaných výkopových prací se některým Pražanům nelíbila velikost výkopů. Zdála se jim příliš malá na to, aby stromy mohly dobře prosperovat. Podle IPRu byly však stromy vysázeny v souladu s novým Standardem stromořadí, který byl vypracován v minulém roce.
„Nový městský standard na stromy hledí jako na poskytovatele široké škály služeb, které je ale plní, jen když jsou v dobré kondici, mají dostupnou vodu a jsou dostatečně vzrostlé. Dosud se posuzovala hlavně bezpečnost a to, jestli strom nedělá nějakou škodu,“ uvádí Štěpán Špoula, architekt a urbanista z IPRu.
Dostatečná závlaha i péče
A co to tedy konkrétně pro nové stromořadí na Smetanově nábřeží znamená? „Nový systém výsadby se liší zejména v projektové fázi, kdy se na projektu podíleli odborníci přes modro-zelenou infrastrukturu, tedy ti, kteří neřeší jen samotnou výsadbu, ale i hospodaření s vodou v území. Projekt sadových úprav pak obsahuje jak velmi podrobná technická specifika navržených opatření, tak i plán následné péče až 5 let po výsadbě,“ vysvětluje Šimon Jiráček taktéž z IPRu.
Pro každý strom je připraven prostor o velikosti 1 x 1,7 x 3 metrů a každý strom má v tomto prostoru ještě strukturální substrát, který umožňuje částečnou retenci vody, ale i volné prorůstání kořenů. V celé délce stromořadí je pak průběžná retenční rýha, do které se svádí voda z okolních nepropustných zpevněných ploch. „Srážková voda je sbírána z 1321 čtverečních chodníkových ploch. Celková retenční kapacita rýhy je 45 metrů krychlových vody pro 17 stromů. Dále budou stromy zalévány podle plánu péče,“ vysvětluje Jiráček.
Následnou péči o stromy bude mít na starosti TSK, kde podle Jiráčka vzniklo nové oddělení péče o zeleň. To by mělo v péči postupovat právě podle schváleného Standardu stromořadí. „Správu vykonávají odborníci, tudíž by měla být pro stromy maximálně prospěšná.“
Aby se do budoucna zamezilo zbytečnému usychání nově vysazených stromů, je podle Jiráčka nejdůležitější prvotní fáze projektové přípravy. „Problém vzniká už v projekční fázi. Sebelepší péče pak růst nového stromu do parametrů dospělého jedince jen těžko dožene. V Praze se tak chceme zaměřit zejména na tuto část, aby každá výsadba, která v městě proběhla, měla maximální dosažitelný potenciál, který podmínky v území dovolí,“ uzavřel Jiráček.
