14°C
V parku a přilehlé botanické zahradě Průhonického zámku, jenž je od roku 2010 zanesen do Seznamu světového dědictví UNESCO, roste podle Miroslava Vosátky, bývalého ředitele Botanického ústavu Akademie věd České republiky, jedna z největších světových sbírek kosatců. „Největší je v Pekingu. Ta naše vzniká už více než 50 let,“ uvedl.
Dosud sloužila především pro potěchu zraku a čichu návštěvníků. Tím spíše, že zahrada disponuje téměř 2 tisíci odrůd, které se od sebe liší tvary ale i barvami. Na předělu jara a léta tak záhony parku i zahrady, které zdobí přes 3 tisíce druhů exotických dřevin, doslova hrají všemi odstíny fialové, žluté, červené, modré. Odborníci z Botanického ústavu a pražské Vysoké školy chemicko-technologické, ve spolupráci se soukromou vědeckou společností hledají cesty, jak využít potenciál kosatců nejen z hlediska krásy, ale také především zdraví.
Deset odrůd z tisíců
„Podařilo se nám objevit unikátní magnólie, které v Průhonicích rostou, a které obsahují silné látky s protizánětlivými účinky,“ přiblížil biotechnolog z VŠCHT Petr Kaštánek, jehož společnost EcoFuel laboratories se výzkumem zabývá. Proto se vědci začali zaobírat značným množstvím kosatců, přičemž se vědcům podařil unikátní praktický objev.
„Výběr z tisíců odrůd jsme zúžili na 180, které by mohly být z hlediska výzkumu zajímavé. Zkoumali jsme rostliny komplexně, od listů přes oddenky a kořeny, z nichž jsme různými postupy extrahovali látky, které jsme podrobovali výzkumům a analýze,“ přiblížil Kaštánek. Nakonec se podařilo nalézt celkem 10 odrůd, jejichž látky výzkum prokázal jako nejzajímavější pro budoucí farmaceutické či kosmetické zpracování. Nejde přitom o žádnou „exotiku“ – nejúčinnější látky byly objeveny v českých, respektive středoevropských odrůdách.
Vědci by se mohli zaměřit i na ty cizokrajné a exotické, s jejichž sběrem začal hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel zámeckého parku, už v 19. století. Nemohou. Zakazuje jim to tzv. Kjótský protokol. „Na základě něho není možné přijet do země, sebrat rostlinu či houbu, a doma z toho začít vyvíjet vlastní produkt. Každá země si chrání svou biodiverzitu,“ vysvětlil Vosátka k tomu, proč se výzkum zaměřil na ryze české plodiny.
Co je české, to je zdravé?
Ty má Kaštánek se svými kolegy v plánu využít především pro medicínské a kosmetické účely. „Kosatcový extrakt z jedné odrůdy má velmi silnou aktivitu proti vytváření bakteriálních plaků třeba na dásních, na zubech, které mohou vést k rozvoji paradentózy,“ uvádí za příklad. Efektivní je však jejich použití zejména v oblasti péče o pleť. „Prokázal se vliv na léčení ekzémů, akné, rozšířených pórů, rosacey a dalších kožních neduhů,” přiblížil vědec.
Ve prospěch pleti a pokožky vyvíjí vědci nejrůznější gely a séra, potažmo doplňky stravy pro posílení obranyschopnosti organismu. Tyto látky by měly být obohaceny o další české bylinky, z nichž mnohé jsou podle Kaštánka neprávem opomíjené či pozapomenuté.
„Dnes je populární ajurvéda, tradiční čínská medicína. Na to, že už naše prababičky hledali léky v tradičních přírodních léčivách, bylinách, se zapomíná,“ upozorňuje. Ve veřejnosti nepřístupném zázemí botanické zahrady Chotobuz, kde se na tzv. zásobní zahradě o velikosti 20 hektarů nalézají genofondové sbírky celého parku, byly krom matečnic tisíců kosatců vysázeny také lány bylin, které mají být podrobeny dalším analýzám ohledně toho, jak by jejich synergie s kosatcovými extrakty mohla být prospěšná.
„Hledáme nové oblasti jejich použití, protože naši předci neměli takové technologické možnosti, jaké máme nyní my,“ podotýká Kaštánek. Jde zejména o: popenec, šalvěj, slez, lopuch, medvědí česnek nebo denivka. Bylin je však více. To vše je nově vysázeno v zázemí zahrady, kterou má na starost celkem šest zahradníků. Ti svou péči rostlinám věnují postaru – žádná chemie ani pesticidy. Péče je to náročná. Pro vývoj speciálních látek Kaštánek potřebuje například 200kg oddenků z kosatců.
Odkaz zakladatele
Vosátka si od projektu slibuje navázání na odkaz zakladatele průhonického zámeckého parku, hraběte Silva-Taroucy, a to v míře do té doby neobvyklé. „Byl sice právníkem a politikem, jeho koníčkem bylo zahradnictví a celoživotním dílem právě zámecký park,“ uvádí Vosátka. „Když jej roku 1926 prodával československému státu, musel se ten zavázat, že převezme jeho dílo, bude o park starat a dobuduje jeho životní sen, který přerostl v jedno z nejvýznamnějších míst z hlediska krajinářského a dendrologického.“
Odborníci Botanického ústavu mají plejádu nejrůznějších rostlin k dispozici v rámci nejrůznějších výzkumů. Z nich bývá pravidlem vědecký výstup v podobě odborných článků a publikací. Nynější projekt je v tomto odlišný. „Že bychom prováděli výzkum pro komerční produkty je pro nás něco nového. Na druhou stranu Grantová agentura po nás nechce výsledky v podobě článků, nýbrž právě produktů.” Výsledky projektu, na nějž bylo vynaloženo 262 milionů korun, by měly být v podobě konkrétních produktů představeny už letos v létě či na podzim pod značkou Neobotanics.
Věděli jste…
… že pro správný růst kosatců je vhodné jejich každoroční stěhování? Na vytyčených matečnicích, kde letos kosatce v lánech rostou a kvetou, bychom je už za rok nenašli. Přestěhují se totiž jinam. „Obecně kosatcům nebo pivoňkám svědčí, když se jednou za pár let přesadí,“ prozradil Vosátka, který je profesí půdní mikrobiolog.
V zázemí průhonické botanické zahrady Chotobuz, která spadá pod Botnaický ústav Akademie věd, byly vysázeny matečnice kosatců, které vědci zkoumají pro jejich léčivé účinky. David Zima
