Lidem, které soud poslal do detenčních ústavů, se neříká vězni, ale chovanci právě kvůli tomu, že se potýkají s duševními nemocemi a musejí být pod dohledem jak dozorců, kteří s nimi v ústavech pracují, tak i lékařů a ošetřovatelů. 

Chovanci často pocházejí z ne zrovna ideálních poměrů, což v kombinaci s psychickými poruchami vede k tomu, že jsou pak schopní i vraždit. Detenční ústavy v Česku fungují od roku 2009, úplně prvním chovancem byl dnes čtyřicetiletý Michal, který se narodil s rozštěpem horního patra i vrozenou vadou intelektu, kterou lékaři označili za středně těžkou mentální retardaci. Kvůli tomu od osmi let vůbec nechodil do školy.

Škrtil svoji matku

V ústavu ale možná více než vinou vrozené vady skončil kvůli chování svých rodičů. Žil v rodině, kde se moc nedbalo na hygienu, oba rodiče se místo starosti o děti věnovali hlavně alkoholu. Otec ho často bil, Michal chodil v roztrhaných hadrech, někdy i úplně nahý. Kvůli mentální retardaci byl zbaven způsobilosti k právním úkonům a opatrovnicí se stala jeho matka. Ta ale jeho invalidní důchod propíjela spolu s otcem a známými z řad bezdomovců. Její nezájem o Michala skončil tím, že ji syn v 27 letech fyzicky napadl. Matku škrtil, několikrát udeřil kamenem do hlavy a pak ji shodil ze svahu, útok ale nakonec přežila.

Michal kvůli tomu skončil právě v detenčním ústavu, kde se paradoxně měl možná lépe než s rodinou. Přestože je pořád v podstatě mentálně na úrovni dítěte a je schopen jen velmi omezené verbální komunikace, projevil snahu o to komunikovat s ostatními a radost, když mu někdo věnoval pozornost. Přese všechna příkoří se mu i po matce stýskalo. Podařilo se také dosáhnout toho, že byl z ústavu už přemístěn do psychiatrické léčebny.

Vražda dvouletého dítěte

Chovance spojuje často neúplná rodina a těžké životní osudy. Podle statistiky Vězeňské správy má polovina z nich pouze základní vzdělání a 35 % z nich jsou vyučení bez maturity. Převládají muži, z více než stovky obyvatel ústavů je aktuálně jen 12 žen. Mezi nimi je například Monika (51), kterou týral její manžel a byla 14krát hospitalizovaná v psychiatrické léčebně. Do ústavu se dostala poté, co zavraždila dvouleté dítě a těžce zranila jeho babičku. Ukázalo se, že trpí paranoidní schizofrenií a její stav se má tendenci zhoršovat. Podle psychiatra Vladimíra Smékala, který pracuje právě s chovanci detenčích ústavů, jsou tzv. psychotici skupinou, která páchá největší procento vražd.

Drsný je i příběh Petra (46), který se sice narodil do úplné rodiny, ale postupně oba jeho rodiče zemřeli. Ve škole zažíval šikanu, což způsobila, že měla strach tam chodit a škola ho vůbec nebavila. Nedodělal ani střední školu a pak se údajně potuloval v lesích. Kvůli psychickým problémům se dostal do psychiatrické léčebny, kde uškrtil jednoho z pacientů a když ho přemístili do jiného zařízení, zabil dalšího člověka. Kvůli tomu ho pak soud poslal do detenčního zařízení.

Lítá bitka kvůli respirátoru: Člen ostrahy schytal rány pěstí, musel na operaci! Útočník se přihlásil Zákazník napadl ostrahu kvůli respirátoru.

Bez naděje na návrat do společnosti

Chovanci v ústavech můžou být hodně dlouho, někteří je možná ani nikdy neopustí. Celkem 81 procent z nich v nich strávilo více než dva roky. O umístění do zabezpečovací detence rozhoduje soud. „Její trvání závisí na posouzení důvodů ochrany společnosti, které přezkoumává vždy nejméně jednou ročně, u mladistvých nejméně jednou za půl roku,“ doplnila mluvčí Vězeňské správy Markéta Prunerová.

Jedním z obyvatel detenčního ústavu je také Dušan (44), který se rovněž narodil do ne zrovna ideálních poměrů. Trpí středně těžkou mentální retardací a smíšenou poruchou osobnosti, vychodil jen 6 tříd základní školy. Má čtyři bratry a všichni byli soudně trestání, on sám dokonce 9krát za majetkovou a násilnou trestnou činnost. Opakovaně skončil v nemocnici kvůli drogám a alkoholu. Soudní znalec ho označil za nebezpečného pro společnost a zcela vyloučil jeho resocializaci, tedy návrat do běžné společnosti. Umístění do ústavu je tedy jediná možnost, jak před ním společnosti ochránit.

Nový ústav na Pankráci pojme až 28 chovanců a pomůže tak přeplněným detencím v Brně a Opavě. Budou mít k dispozici 24 cel, zázemí pro skupinové terapie či místnost pro sportovní a pohybové aktivity. V přilehlém venkovním prostoru mohou využívat tři vycházkové dvory a posilovací stroje. Od jara budou moci pracovat na zahradních záhoncích. Hlavním posláním těchto ústavů je ochránit společnost před zvlášť nebezpečnými duševně nemocnými lidmi.

Video
délka: 00:51.80

V areálu pankrácké věznice v Praze se otevřel nový detenční ústav pro zvlášť nebezpečné a duševně nemocné pachatele trestných činů. (13. ledna 2022) CNC/Jan Zázvorka

Fotogalerie
33 fotografií