Nadřízení žádali snížit Svobodové plat o 30 procent na rok, případně ji dokonce odvolat z funkce. „Jde o jednání vykazující rysy podvodu,“ řekl při jednání Aleš Sabol, místopředseda Městského soudu v Praze, kde Svobodová působí. Podle kárné žaloby musela Svobodová vědět, že rozsudky neodevzdává včas, a proto se pokusila nedostatky kamuflovat, k čemuž přiměla referentku soudu.

Člen kárného senátu Tomáš Langášek ale označil návrh přísného postihu za „naprosto a zcela zjevně přepjatý“. Svobodová se podle něj dopustila zbytečné hlouposti, když se pokusila zakrýt chybu, kterou by se jinak „nikdo rozumný nezabýval“. Lhůtu k vypracování totiž překročila v podstatě jen o pár hodin, hned následující dopoledne se rozhodnutí dostala k účastníkům řízení, kteří tak nepocítili žádnou újmu.

Svobodová podle Langáška nejspíš prostě nechtěla vysvětlovat nadřízeným, že nestihla lhůtu. „Jde o zjevně zkratkovitou reakci, kterou chtěla předejít nepříjemné situaci,“ řekl Langášek.

Svobodová při jednání kárného senátu trvala na tom, že nešlo o podvod a že nevydala žádný pokyn nebo instrukci k zásahu do systému, který by neodpovídal skutečnosti. Připustila pouze to, že se „dopustila evidenčního pochybení“. Poukázala na složité okolnosti soudního rozhodování v době pandemie, kdy pracovala z domova s dítětem na distanční výuce. Zmiňovala také to, že měla mnoho práce a postrádala asistenta.

Podobnou kárnou žalobou se zabýval soud už loni v listopadu. Soudkyni Darině Michorové z Městského soudu v Praze snížil plat o 20 procent na šest měsíců. Michorová čtyřikrát instruovala pracovnici soudní kanceláře, aby v informačním systému vyznačila určité datum vypravení písemného vyhotovení rozsudku. Verdikty ale v písemné podobě dokončila až po vyznačených datech a v některých případech také po zákonné lhůtě.