Největší keltské oppidum na území Čech leží nedaleko obce Dolní Břežany a významných archeologickým nalezištěm. První osídlení se zde objevilo už během doby bronzové. Největšího rozkvětu ale sídliště dosáhlo zhruba v prvním a druhém století před naším letopočtem. I proto bylo v roce 1989 prohlášeno Národní kulturní památkou
Výzkum zde probíhal 27 let, a to od roku 1963 až do roku 1990, přípravy ale probíhal už od 50. let minulého století. I když bylo hradiště 1989 prohlášeno Národní kulturní památkou, zbytky osídlení byly stále patrné, a tak nebylo neobvyklé, že se zde pořádala posezení u ohně nebo si kolemjdoucí na památku brali části oppida domů. Z tohoto důvodu bylo naleziště v roce 2004 zakonzervováno, což znamenalo zavezení sutí zhruba ve výšce zhruba 4 metry. Od té doby místo postupně zarůstalo nejen náletovými dřevinami, i proto se Dolní Břežany rozhodly místo revitalizovat.
Málo informací
„Na revitalizaci Závisti pracujeme zhruba od roku 2010, v roce 2015 vzniklo nové infocentrum, vzdělávací okruh a muzeum, v letošním roce pokračujeme první etapou projektu Závist zpřítomnění, v rámci které byla postavena rozhledna podle návrhu architekta Rajniše,“ řekl starosta Dolních Břežan Věslav Mihalik (STAN). A právě stavba nové rozhledny rozproudila diskuzi. Veřejnosti se nelíbí, že s ní vedení obce projekt vůbec nekonzultovalo.
„My jsme v případě tohoto projektu postupovali standardně jako u každého jiného projektu. Informace jsme vyvěsili na webových stránkách obce a také jsme ho odprezentovali v obecním časopise. Měli jsme asi předpokládat, že o tento projekt bude větší zájem než například o rekonstrukci břežanského zámku, kde byl zájem veřejnosti nulový,“ řekl Mihalik.
Moc betonu i barev
Veřejnosti i organizátorům petice nejvíce vadí betonové barevné plochy, které mají vyznačovat původní půdorysy zdejších staveb. Nelíbí se jim ani plán vysypat část akropole štěrkem „Vůbec se to neslučuje se snižováním ekologické stopy,“ shodují se. Autor návrhu Josef Pleskot ale nesouhlasí. „Na Závisti najdeme zhruba sedm útvarů, které mají naprosto přesné geometrické tvary. Je tu čtverec, trojúhelník, obdélník, kruh i přímka. Každý z těchto útvarů měl svoje využití a podle toho chceme jednotlivé tvary od sebe i barevně oddělit – kruhové obětiště tedy bude například červené,“ vysvětluje architekt.
Zároveň obhajuje i myšlenku betonových desek a to hned ze dvou důvodů. „Často je mi vyčítáno, proč jsem nepoužil klasické vyznačení pomocí kamenných zítek, ale v tomto případě by to bylo matoucí a nevynikly by jednotlivé tvary. Navíc betonová plocha bude chránit samotnou archeologickou památku před povětrnostními vlivy, nebude na ni pršet. To ale neznamená, že by najednou ze Závisti zmizela veškerá voda. Ta bude pečlivě odváděna pomocí kanálků mimo archeologické vykopávky do okolního lesa,“ dodal Pleskot a upřesnil, že plocha vysypaná štěrkem bude čtverec o rozměrech pouhých 56 x 56 metrů.
Další setkání s veřejností bude na Závisti
Veřejnost může své dotazy až do 15. ledna posílat na e-mailovou adresu, kterou najde na webu Středočeského kraje, poté by dotazy měly být zpracovány a až bude lepší počasí, mělo by proběhnout i setkání s veřejností přímo na místě bývalého keltského oppida.
