Sídlo neziskové organizace Naděje pod magistrálou, kde se neřekne jinak než U Bulhara, zná asi každý. Bývá tu fronta lidí čekající na polévku, případně teplý čaj, ale je to také místo, kam si lze zajít k lékaři. Místo funguje už od roku 2006 a denně ho využije asi 200 lidí. K dispozici je tu ordinace praktického lékaře, který dochází dvakrát týdně, gynekolog a zubař pak jednou týdně. Lékařům to zabere zhruba polovinu úvazku. I když by byl zájem mezi lidmi bez domova mnohem větší, na častější přítomnost lékařů nejsou finance.
„Provoz nás vyjde ročně asi na 5 milionů korun, z toho jen asi 30 procent nám zaplatí pojišťovny. Většina klientů nemá zdravotní pojištění, nemají tedy peníze na to, aby si koupili léky nebo obvazy, to jim vše dáváme, pojišťovny nám to ale neproplácí. Zbytek financí tvoří dotace od státu a pražského magistrátu,“ vysvětluje oblastní ředitel organizace Naděje Daniel Svoboda.
Evropský projekt končí. Co bude dál?
Pro tento typ ordinací, které jsou kromě Prahy ještě v Pardubicích, Ostravě a Olomouci, vyhradilo ministerstvo zdravotnictví z evropských peněz 54 milionů korun. Ty by měly vystačit ještě na vznik dalších dvou podobných ordinací, z nichž jedna by měla vzniknout v nejbližší době v Centru sociálních služeb Bohuslava Bureše – Armády spásy v Tusarově ulici. Z čeho se ale ordinace budou financovat od ledna příštího roku, zůstává trochu záhadou. Evropský projekt totiž končí a ministerstvo zdravotnictví nemá zatím žádnou variantu náhrady připravenou.
„Podle mého názoru by ministerstvo mělo vypsat dotace na tento typ ordinací,“ myslí si Svoboda. S ničím podobným ministerstvo zdravotnictví zatím ale nepočítá. „V současné době jednáme s pojišťovnami, aby zvýšily úhrady jednotlivých zákroků v těchto ambulancích. Bylo by to řešení, jak pokrýt jejich náklady do budoucna,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a dodal, že podle ideálního scénáře by podobné ordinace měly být v každém kraji. Na takhle hustou síť však nejsou peníze ani potřebný personál.
