5°C
Podle ředitele zoo Miroslava Bobka je ocenění pro pražskou zoo nepochybně historickou událostí. „Ochrana biodiverzity chovem v zoologických zahradách nebo v oblasti výskytu zvířat je v současnosti považována za prioritu,“ poznamenal.
Pražská zoo letos slaví 90 let od otevření, první koně Převalského do Československa dorazili již deset před tím. V neděli to bude přesně sto let, kdy sem dorazili první tři koně. Historii jejich objevu a záchrany sahá až do druhé poloviny 19. století. „V roce 1877 dostal cestovatel Nikolaj Prževalskij kůži a lebku od lovců na pomezí dnešní Číny a Mongolska. Přivezl je do Petrohradu a tam to bylo uznáno za nový druh do té doby naprosto neznámého divokého koně,“ připomněl zoologický náměstek Jaroslav Šimek. Tehdy nikdo nepředpokládal, že ve volné přírodě divocí koně ještě žijí a do oblasti začaly vyrážet expedice.
Více než 200 narozených hříbat
Do Evropy jich bylo na přelomu 19. a 20. století přivezeno 54. „Krev pouhých 12 z nich dodneška koluje ve všech dnes žijících koních,“ podotkl náměstek. V pražské zoo se nepřetržitě chová od roku 1932. „Letos jsme skončili na čísle 249 hříbat narozených v pražském chovu,“ doplnil Šimek. Chov se tu podařilo udržet i během 2. světové války, kdy se jejich stav v zoologických zahradách po celém světě snížil na pouhých 31. V Praze se také v roce 1959 uskutečnila první konference o záchraně druhu, protože už tehdy se objevovaly zprávy, že v jejich domovině se počty divokých koní nevyvíjí dobře. Deset let poté byli naposledy pozorováni ve volné přírodě.
Populace chovaná v zoologických zahradách poprvé překročila 500 koní v 80. letech a tedy také začala snaha o jejich návrat do volné přírody. Z Prahy do první tři koně odjeli už v roce 1992. Se záchranou začala nejprve soukromá nadace, až později se zapojily zoologické zahrady. V 90. se ale populaci příliš nedařilo a v roce 2010 ji postihla Mongolsko krutá zima, kdy tam uhynulo více než 2/3 koní Převalského. „Byla to velká tragedie,“ poznamenal náměstek.
I to bylo impulsem ke vzniku programu Návrat divokých koní. Tehdy se populaci v pražské zoo dařilo dobře, museli tu chov dokonce i omezovat, protože nebylo koně kam dávat. Od roku 2011, kdy ve spolupráci s Armádou ČR do Mongolska začaly transporty koní, se jich tam vrátilo 34 a tento projekt výrazně přispěl k obnově jejich populace. Letos již v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B jejich počet překročil 350.
Koně zamíří na východ Mongolska
Ředitel zoo Bobek připomněl, že nejde jen o transporty a vypouštění do přírody, ale i o podporu místních strážců a ochranářů. „Celkově jsme do koní Převalského v Mongolsku vložili téměř 25 milionů korun, což je suma na úrovni, v jaké světové zoologické zahrady podporují tyto projekty,“ řekl. Právě proto, že na západě Mongolska se koním daří a jejich počet je dlouhodobě udržitelný, přišla pražská zoo s rozšířením celého programu do další části země.
„Uděláme další reintrodukční projekt východ Mongolska. Mělo by vzniknout nové jádro pro návrat koní Převalského na východě země,“ oznámil. Je to podle něj velmi ambiciózní projekt na dlouhou dobu, ale už se vytipovaly vhodné oblasti a uzavřela se i spolupráce s tamním ministerstvem životního prostředí. „Transporty by mohly začít v řádu několika let,“ dodal.
Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, náměstek primátora Petr Hlubuček a člen mongolského velvyslanectví Amartuvshin Norov k transportu koní Převalského v roce 2019. Daniel Vitouš
