14°C
Podle schváleného materiálu vycházejícího z informací městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) je v rozporu s předpisy velká část z více než tisícovky billboardů na městských pozemcích. TSK nyní ve spolupráci s magistrátem zpracuje analýzu všech ploch, varianty možného řešení a ekonomickou a právní analýzu. Město podle dřívějších vyjádření musí brát v potaz kromě tzv. vizuálního smogu i ekonomickou stránku věci a výnosy z pronájmu reklamních ploch do městského rozpočtu.
Náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) uvedl, že v Praze je podle předběžné analýzy asi 4746 těchto ploch a z toho 1555 je na městských pozemcích. Některé plochy jsou oboustranné, takže nosičů je 1060. Většina podle náměstka stavební předpisy porušuje. Město podle něj připraví model dalšího fungování tohoto druhu reklamy a rozhodne, zda bude dál pouze pronajímat pozemky, nebo i vybuduje vlastní nosiče. „Ekonomická analýza nám řekne, při jakém počtu ploch je ideální poměr ceny a plochy,“ dodal. V roce 2018 podle něj Praha na pronájmech pozemků vydělala 50 milionů korun.
O modelu chce město jednat se zainteresovanými stranami. „Mám za úkol vytvořit pracovní skupinu, kde budou zástupci městských částí, stavebních úřadů i samotných provozovatelů,“ řekl náměstek. Dodržování stavebních předpisů v metropoli hlídají stavební úřady, které spadají pod státní správu, nikoliv samosprávu. Podle Scheinherra nicméně může samospráva pro jejich interpretaci stanovit podmínky. „Je to o tom, abychom nastavili jasnou metodiku pro stavební úřady,“ řekl.
„Nešťastné řešení“
Postup se nelíbí firmě JCDecaux, která v metropoli provozuje reklamní plochy, i když problému se stavebními předpisy si je podle svého mediálního zástupce Jiřího Chvojky vědoma. „Případné vypovídání stávajících smluv (a to i u nosičů, které ve střetu nejsou) bez toho, že by na toto téma proběhla solidní diskuse s nájemci, se ale jeví jako nešťastné řešení,“ sdělil dříve ČTK. „Stále není jasné, jak vlastně mají v metropoli reklamní plochy vypadat. Chtělo by to regulérní diskusi jak z firmami z oboru, tak s architekty, a dopracovat se strategie, která bude platit pro všechny druhy reklamy,“ doplnil. Kritizoval také fakt, že by se omezení mělo týkat jen billboardů, a nikoliv dalších typů reklamních ploch, které jsou také v rozporu se stavebními předpisy.
Podobně argumentovali zástupci firem provozujících reklamní plakáty, kterých se týká další, již schválené omezení, které začalo platit v říjnu. Podle něj se zákaz reklamních plachet dosud platný pouze v památkové rezervaci rozšířil na mnohem větší část metropole. Podle zástupců firem, které tuto reklamu provozují, to znamená diskriminaci proti jiným typům nosičů a městu pro podobný krok scházely právní podklady. Sdružení českých firem venkovní reklamy (SČVR), které provozovatele plachet zaštiťuje, se kvůli tomu obrátilo na antimonopolní úřad. Ten podle dřívějších informací sdružení v rámci prošetřování shledal důvodné, že magistrát regulací zasahuje do volné soutěže. Mluvčí Martin Švanda dříve sdělil, že úřad v této věci nevede správní řízení, ale na téma venkovní reklamy s vedením města komunikuje.
