7°C
Stanice vznikne na místě té stávající, která funguje v provizorních podmínkách stavebních buněk a dočasných voliér od roku 2012 a ošetří zhruba 5000 zvířat ročně. Nový areál má mít dvojnásobnou kapacitu.
Nová záchranná stanice bude disponovat veterinární ordinací s operačním sálem a jednotkou intenzivní péče nebo specializovanými rehabilitačními zařízeními. Vznikne tu léčebné oddělení pro labutě a vodní ptáky a také odchovna veverek. Počítá se i s rehabilitačními výběhy pro kopytníky a vodním výběhem pro vydry a bobry.
Vzdělávání
Součástí areálu bude i přednášková místnost a zelená střecha s altánem pro venkovní akce. Edukační činnost stanice má podle materiálu využít 30.000 návštěvníků ročně, budou se tam konat programy pro školy, semináře a přednášky, exkurze, kroužky pro děti nebo příměstské tábory.
Původně město náklady na stavbu odhadovalo na 173 milionů korun bez DPH, cena se však při přípravě projektu zvýšila. Podle schváleného materiálu to bylo dáno například tím, že jde o netypickou stavbu z důvodu nutnosti zabezpečit konstrukce před únikem zvířat. Geologický průzkum podle magistrátu také ukázal nutnost bytelnějších základů a další prodražení přinesly úpravy stavby v souladu s klimatickou strategií zahrnující například zelené střechy nebo lepší hospodaření s dešťovou vodou.
Pražská záchranná stanice je podle dokumentu již nyní největší v republice a stará se o řadu volně žijících druhů, například labutě, sovy, veverky, ježky, bobry, vydry, srnce, muflony, daňky či jeleny. Po ošetření a uzdravení se zvířata vrací do volné přírody, pokud to jejich stav umožňuje.
Stanici provozuje městská příspěvková organizace Lesy hlavního města Prahy (LHMP). Podle její výroční zprávy loni ošetřila 5186 zvířat 143 různých druhů, z nichž téměř polovinu tvořila mláďata. LHMP provozují také zookoutky v Malé Chuchli, v Kunratickém lese, v Kamýku a v Hostivaři. Do nich putují trvale handicapovaná zvířata, které není možné vrátit zpět do volné přírody.
