První „školu“ ve Vršovicích vedl učitel Holub: Všechny děti se těsnaly v malé světničce. Kde stála první základka?

Málokdo si umí představit dětství bez vychození školní docházky. Tu jako celostátně povinnou zavedla monarchie v roce 1869, přičemž její základy zavedla Marie Terezie už v rámci tzv. Tereziánských reforem v roce 1774. Do té doby bylo na jednotlivých obcích či panstvích v Čechách, jak a zda se budou místní děti vzdělávat. Obdobně tomu bylo také ve Vršovicích, které byly v té době pozvolna se rozvíjející vesnicí za Prahou. Koncem 18. století sestávala ze zhruba 70 chalup.

Za výukou k sousedům

Zdejší děti, bylo-li jim to dovoleno, docházely za vzděláním jinam. „První písemná zmínka o vršovickém školství se vztahuje k 17. století, kdy zdejší děti vyučovali jezuité z Prahy,“ uvádí v knize Čtení o Praze 10 Karel Výrut. Ten také podotýká, že kromě do Prahy putovaly zdejší děti do Michle, kde stála škola už v 16. století.

První učebna v chalupě

V současné době funguje na území Prahy 10 hned 13 základních škol, které zřizuje vršovická radnice. Pět z nich se nachází ve Vršovicích, zbytek pak ve Strašnicích, Malešicích nebo Záběhlicích. Prvopočátky výuky zde přitom byly nadmíru skromné.

„První prokazatelně známou budovou ve Vršovicích, jejíž jedna místnost sloužila po roce 1700 jako učebna, byla chalupa rodiny Holubů,“ uvádí Výrut. „Prvním kantorem byl Martin Holub, jehož potomci v kantorské práci ve Vršovicích pokračovali.“

V té době za ním docházelo zhruba pět desítek vršovických dětí. „Ale do zdejší školy chodily i děti ze sousedních Nuslí,“ uvádí spisovatel. Provizorní učebna neměla mít dlouhého trvání. „Neexistence školní budovy ve Vršovicích a naopak dostatek místa ve škole v Michli vedly úřady k tomu, že v roce 1789 výuku ve Vršovicích zrušily,“ líčí Výrut. Ještě kratší dobu však trvalo, než byla výuka zavedena znovu.

Provizorium ve stínu kostela

Stalo se tak o rok později. Tehdy samosebou neexistovaly ani autobusy, natož tramvaje. Děti za výukou docházely po svých, což představovalo dva zásadní problémy. Jednak cesty trvaly dlouho, tudíž chlapci ani děvčata nemohli vypomáhat doma, z čehož byli rodiče nervózní.

A důvod druhý? „Cesta do Michle vedla přes dva mosty, byla dlouhá a nebezpečná,“ zmiňuje Výrut obavy rodičů. Proto už v roce 1790 začala výuka ve Vršovicích znovu, tentokrát v domě U Bednářů. Děti se tam učily do roku 1818, kdy se ve Vršovicích otevřela konečně první budova, stavěná ryze pro školní účely.

Postavena byla u kostela sv. Mikuláše poblíž nynějšího Vršovického náměstí. „Ta už měla dvě třídy, byty pro kantora a jeho pomocníka a kromě vršovických dětí se tu učili i školáci ze Strašnic, Olšan, Nuslí, Vinohrad a Karlína,“ uvádí Výrut. Dnes je z vůbec první vršovické školní budovy fara přilehlého kostela.

Město se rozrůstá, žactvo s ním

V 19. století zaznamenaly Vršovice, podobně jako jiné tehdy okrajové vesnice a městečka, které jsou dnes součástí hlavního města, velký stavební rozmach. Zatímco před 100 lety se hovořilo o 70 vršovických chalupách, v roce 1860 zde bydlelo už 2 400 obyvatel. Za dalších čtyřicet let se jejich počet ještě zpětinásobil.

„V roce 1864, kdy vršovických dětí už bylo kolem 400 a školní budova přestala vyhovovat, rozhodla obec o rozšíření školy přístavbou,“ píše Výrut. Tím to ale nekončilo. Přibývalo stále více žáků a žaček a přístavby přestaly stačit tempu rozvoje.

Do toho byly Vršovice v roce 1885 povýšeny na městys, a jedním z palčivých problémů, které tehdejší představitelé obce řešili, bylo právě školství. „Muselo být dokonce zavedeno střídavé vyučování,“ upozorňuje Výrut s tím, že některé děti docházely za výukou i do tzv. Rangherky, známé také jako Vršovický zámeček.

První škola ve Vršovicích

Nezbylo než řešit výstavbu velké školy, která by uspokojila přání rodičů zblízka i zdaleka. „V listopadu 1892 byl položen základní kámen nové chlapecké školy v Heroldových sadech,“ uvádí Výrut. „Ke svěcení nové školy, která dnes slouží obchodní akademii, došlo v září 1893. Stavba nové budovy dívčí školy, v sousedství školy chlapecké, byla zahájena v roce 1897.“

Ve 20. století pak následovaly školy další. Třeba ZŠ Jakutská ulici přivítala první žáčky v roce 1955. O pár set metrů vzdálenější ZŠ Eden ve Vladivostocké ulici začala svou historii psát od roku 1960. A o rok později zahájila svou činnost i ZŠ Karla Čapka v Kodaňské ulici, přičemž budova několik desetiletí předtím sloužila pro účely střední školy.

Ty tam jsou časy, kdy se děti z celých Vršovic musely těsnat v malé světničce chalupy u Holubů. Však třeba jen do ZŠ Gutova dochází cca 630 žáků. A to jde stále „jen“ o jednu z pěti vršovických škol.