Ve čtvrtek 24. června večer smetlo jižní Moravu tornádo o takové síle, že po jeho řádění zbyla krajina jak po válce. Během několika málo minut lidem tornádo zdemolovalo domy, sebralo střechy, odneslo auta a vyrvalo stromy i s kořeny. Podle odborníků šlo jednoznačně o jedno z nejsilnějších tornád v moderních dějinách, jeho síla se odhaduje na F3/F4 (podle Fujitovy stupnice). Obrázky, které známe spíše z USA, najednou zobrazovaly krutou realitu jihu Moravy.
O tornádu psal už Kosmas
Vůbec první zmínku o tornádu najdeme v Kosmově kronice z roku 1119. „Satan v podobě víru,“ napsal Kosmas k události. „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě,“ sepsal Kosmas. Z popisu je jasně patrné, že byl knížecí palác na Vyšehradě výrazně poničen.
V historii nalezneme ale i další zmínky. Zda šlo o tornáda nelze tak úplně s jistotou říct. Dne 8. dubna 1255 se tváří tvář s tornádem setkal i syn Přemysla Otakara II, Mikuláš. „Když kníže vycházel z hradu pražského, strhla se veliká vichřice a vír a svrhla jednoho jezdce, jenž jel za knížetem, z mostu před hradem; jeho kůň zahynul při pádu, ale on sám vyvázl zdráv. Také dřevěná zvonice se zvony uvnitř zdí kostela svaté Marie se zřítila v tu hodinu silným nárazem větrů a mnoho jiných škod se stalo ve městě i ve vsích.“ Tuto informaci pro budoucí pokolení zaznamenali Kosmovi následovníci. Odborníci se shodují, že i tento text popisuje s největší pravděpodobností tornádo.
Nemusíme ale chodit do historie tak daleko. V roce 1950 vzniklo tornádo na severu Prahy v oblasti Čimic a Dolních Chaber. Podle informací z Českého hydrometeorologického ústavu mělo zmiňované tornádo sílu F3 a v Dolních Chabrech mimo jiné zdemolovalo zvonici.
Klima za to nemůže
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že tornádo se v české historii objevovalo a to hned několikrát. Nemůžeme tedy říct, že katastrofa na jižní Moravě je něco unikátního nebo že úzce souvisí se změnou klimatu. „Tornáda známe z Ameriky, kde se vyskytují posledních 50 let, takže změnu klimatu bych do toho úplně nemíchal. Tady to není takovým zvykem, aby se ty parametry sešly tak dobře a vzniklo takto silné tornádo. Ale pořád je to jenom kombinace parametrů, které když se ideálně sejdou, tak tohle vznikne,“ řekl pro Blesk meteorolog Petr Münster z Českého hydrometeorologického ústavu.
Hlavně nestát u okna
A jak se tedy při tornádu nejlépe zachovat? „Nejbezpečnější jsou samozřejmě uzavřené prostory, jako jsou sklepy nebo kryty. Protože venku to můžete schytat nějakým předmětem, které to tornádo odhodí. Každopádně uvnitř není dobré být v blízkosti okna a třeba si ho fotit, protože vám může něco proletět oknem. Když už se člověk dostane do oka tornáda nebo do jeho bezprostřední blízkosti, kde ten vír je silný, tak tam to trhá střechy a riziko je veliké. Pokud jsou třeba vícepatrové domy, tak doporučuji jít do patra, kde je zděný nebo betonový strop, a nebýt pod střechou,“ poradil Münster
Úterní demolice domu č.443 v Mikulčicích Zdeněk Matyáš
