Rok co rok se památka této statečné ženy. Není se čemu divit – šlo o jedinou ženu, která byla v důsledku vykonstruovaných politických procesů pod taktovkou KSČ popravena. K nejrůznějším pietám se o víkendu schyluje i letos.
Nejen Milada Horáková
„Chtěli bychom letos připomenout další oběti, protože to nebyla jen Milada Horáková, kdo byl popraven,“ sdělil pro Blesk.cz zakladatel iniciativy Petr Marek. Ve stejný den jako Milada Horáková byli popraveni Záviš Kalandra (†47), Jan Buchal (†37) či Oldřich Pecl (†46). V jiných politických procesech byli k smrti odsouzeni mnozí další.
„Přesné číslo známo není, ani nebude, protože řada obětí komunistického režimu zemřela ve věznicích, ve vyšetřovacích vazbách, v lágrech, mnozí byli zastřeleni na útěku,“ podotýká Marek. „Obětí bylo určitě více, než pět tisíc.“
Piety
I pro ně se uskuteční řada piet. 27. června v neděli na Újezdě u pomníku Obětem komunismu. „Půjde o program, kde zazní i duchovní slovo, a přečteme i dopis psaný Miladou Horákovou na rozloučený, který byl psaný dvě hodiny předtím, než byla justičně zavražděna,“ sdělil Marek. Připomínat se též budou i dětské oběti komunismu. Pieta se bude konat také u pomníku Milady Horákové ve Sněmovní ulici.
Stovky metrů stužek
V rámci pietních akcí se mimo jiné budou rozdávat také stužky. Ty výtvarnice Pavla Vaňková symbolicky stylizovala do kusů provazů, které odkazují na popravčí nástroj, kterým Milada Horáková, stejně jako mnozí jiní, byla politicky zavražděna – na oprátku.
„Jednak jsem se inspirovala smrtí oprátkou, ale zároveň ten provaz symbolizuje pevnost a stálost, protože paní Horáková se neohnula a byla pevná,“ sdělila umělkyně pro Blesk.cz. Provaz je doplněný stužkou trikolóry, která podle ní symbolizuje svobodu.
Stužky při příležitosti připomenutí Milady Horákové vytváří každý rok. Dlouhé jsou okolo osmi centimetrů. Nápad se zrodil před sedmi lety a od té doby jich rok co rok vytváří v rámci piety přes dva tisíce kusů. Rok co rok jí mezi prsty projde metry provazu, z něhož jsou stužky tvořeny.
Tragický osud
Poslankyně a protikomunistická politička Milada Horáková se narodila v roce 1901. Od mladých let se angažovala v politice, během protektorátu aktivně podporovala protinacistický odboj, kvůli čemuž skončila v koncentračním táboře. V roce 1945 byla zvolena poslankyní, o čtyři roky později obviněna komunisty z velezrady a roku 1950 v důsledku vykonstruovaného procesu popravena.
Historici jsou v podstatě za jedno, a dochované materiály jim dávají za pravdu, že se nejednalo o „pouhé“ oběšení, nýbrž o pomalé uškrcení na kůlu – tzv. prkně. Popravovaní byli přivázaní jedním koncem lana za nohy, druhým koncem měli obvázaný krk. Za lano pak tahali popravčí, čímž došlo k pomalému a trýznivému škrcení. Výkon popravy měl konkrétně v případě Horákové trvat dokonce zhruba 15 minut!
Takhle si připomněli Miladu Horákovou v Karolinu. (2020) Veronika Foltová
