Věznice mu tehdy poskytovala pouze vegetariánskou stravu, což je pro vegany rovněž nepřípustné vzhledem k tomu, že obsahuje živočišné produkty. Za pravdu mu dal už v roce 2018 Obvodní soud pro Prahu 2, který uznal, že vazební věznice, tedy vlastně český stát se dopustil porušení práva na svobodu myšlení a svědomí. Borl tehdy také požadoval náhradu nákladů na soudní řízení 19 tisíc korun. Právní zástupce ministerstva spravedlnosti, které je účastníkem sporu, se ale tehdy odvolalo a Městský soud v Praze rozsudek zrušil.
Verdikt tehdy zněl tak, že postupem věznice nedošlo k zásahu do jeho lidské důstojnosti. „Žalobci nelze upírat jeho dlouhodobý světový názor, nicméně jeho práva nejde vykonávat na úkor jiných osob a v rozporu s provozními možnostmi věznice,“ uvedla tehdy předsedkyně soudního senátu Jitka Denemarková. Stejná soudkyně ale tento týden ve středu vynesla opačně znějící rozsudek.
Došlo k porušení práv
Názor soudu změnilo dovolání Lukáše Borla k Nejvyššímu soudu, který nakonec potvrdil, že soud prvního stupně rozhodl správně a věc vrátil k odvolacímu Městskému soudu. Nejvyšší soud uznal, že právo na svobodu svědomí je potřeba postavit na úroveň ochrany náboženského vyznání. Odkazoval se na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
Ministerstvo spravedlnosti už dříve považovalo žalobu za nedůvodnou, i tentokrát požadovalo zamítnutí žaloby. Mimo jiné tvrdilo, že podávat veganskou stravu pro pouze jednoho z vězňů nebylo možné. Právní zástupce státu uvedl, že jen dva vězeňští kuchaři museli zvládat připravit denně 410 porcí jídla a nebylo reálné připravovat individuálně veganské pokrmy a ani to nebylo ani ve finančních možnostech věznice. „Domníváme se, že i to bylo prokázáno, že požadavek na veganskou nepředstavoval nějaké zvýšené náklady a už vůbec ne nějak podstatně zvýšené,“ řekla u soudu právní zástupkyně Borla Zuzana Candigliota.
Stát nakonec tedy musí zaslat Lukáši Borlovi omluvu ve znění: „Vážený pane Borle, Česká republika v době Vám v době od 5 září 2016 do 13. dubna 2017 neposkytovala stravu v souladu s Vaším smýšlením a svědomím, čímž zasáhla do vašich osobních práv a to do práva na svobodu myšlení a svědomí za tento zásah se vám omlouvá.“
Kromě toho musí stát zaplatit náklady na soudní řízení. Stát se teď může stejně jako Borl dovolat k Nejvyššímu soudu. Předsedkyně senátu Jitka Denemarková poznamenala, že Městský soud se musel držet rozhodnutí dovolacího soudu a neměl prostor pro to vyjádřit se odlišně
Hrozí mu už jen podmínka
Aktivista se v minulosti dostal do hledáčku Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli jeho aktivitám spojeným s tzv. Sítí revolučních buněk. Právě proto také v roce 2016 skončil ve vazbě. Tehdy mu hrozilo až desetileté vězení. Případ dodnes řeší soud v Mostě. Rozsudek by měl padnout na konci června. Kromě Borla jsou obžalováni další čtyři lidé ze založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Borl byl podle státního zástupce usvědčen z vydírání, ze založení hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a poškození cizí věci. Nakonec navrhl všem jen podmíněné tresty.
