Poprvé byla krypta dobrodinců otevřena před 10 lety. „Protože v kryptě nebyl pohřben nikdo významný, nebyl do té doby důvod ji otevírat,“ sdělila Blesku Markéta Baštová, která je kurátorkou Lorety a sbírek Provincie kapucínů. Poslední pohřeb do krypty proběhl koncem 18. století. „Bylo to v důsledku josefínských reforem, které pohřbívání do krypt zakazovaly. Krypty se následně uzavíraly a zazdívaly se jejich vstupy.“
Velká rarita
Důvodem pro „nakouknutí“ byla podle Baštové výmalba zdí, o jejíž existenci svědčily archivní prameny. Když badatelé do krypty poprvé vstoupili, překvapily je unikátní černošedé barokní nástěnné malby s motivy smrti a vzkříšení, symboly křehkosti, pomíjivosti lidského bytí. „V podstatě se jedná o umění dobré smrti. Malíř se snažil naznačit, že smrt je součástí života,“ uvedla Baštová.
„Hlavní scéna Vzkříšení Lazara, která je ikonicky dominantní, vznikla podle známého Rembrandtova leptu,” zmínila jméno legendárního holandského malíře Rembrandta van Rijna (1606–1669). „Tím, že výmalba vznikala patrně v roce 1664, tedy za Rembrandtova života, jedná se patrně o jednu z prvních přímých dochovaných reakcí na Rembrandtovo dílo na našem území. Nejen tím jsou nástěnné malby jedinečné. Zachovaly se v opravdu překvapivě dobré kvalitě, vzdor vlhkosti a minimálnímu přístupu vzduchu.“
Originál Rembrandta pochází z roku 1631. Kdo je autorem jeho „nástěnné“ kopie v kryptě se ovšem neví. „V kapucínských pramenech nebylo zvykem zmiňovat jména umělců. V té době byli považováni spíše za řemeslníky,“ dodala kurátorka. Jisté však je, že výmalba vznikala na objednávku tehdejší patronky Lorety Alžběty Apolonie hraběnky Kolowratové.
Starší než kostel
Krypta pochází z roku 1663. „V následném roce byla vysvěcena a tehdy také byly zřejmě vytvořeny nástěnné malby, které tento prostor činí naprosto výjimečným,“ sdělila Baštová. Je tudíž starší než kostel Narození Páně, v jehož podzemí se nachází, a který byl vybudován do dnešní podoby v roce 1737. „V době, kdy krypta vznikala jako součást většího pohřebiště, které vyplňovalo celý zdejší ambit, tak byl kostel spíše výklenkovou kaplí,“ vysvětlila kurátorka.
Sedm dřevěných rakví
Do krypt, obzvláště v církevních areálech, se pohřbívali především šlechtici a duchovní. V Loretě jsou krypty celkem tři. V těch zbylých spočívají například ostatky příslušníků rodu Lobkoviců. Krypta dobrodinců je v tomto případě zvláštností.
„Jak název napovídá, byla určena pro dobrodince, tedy pro lidi, kteří se nějakým způsobem zasloužili o to, aby toto místo vzkvétalo,“ uvedla Baštová. První pohřbenou byla přitom byla čtyřletá holčička z rodu Michnů. „Dále jsou tam pohřbení loretánský regenschori s manželkou a synem a další muzikanti. Celkem pohřbených do dřevěných rakví, které už ohlodal zub času, je sedm.
Bude se do krypty smět?
Zpřístupnění krypty není jen tak. Po deseti letech od jejího prvního otevření do ní znovu vstoupí odborníci a památkáři. „Tehdy jsme kryptu a její dobře zachovalý stav zdokumentovali, ale vyvstala řada otázek. Nyní malby posoudí restaurátoři a hodláme udělat zevrubnější odborný průzkum. Chceme zkontrolovat stav fresek, zda u nich nedegradovala kvůli vlhku kvalita, zjistit, jakým způsobem a v jakém režimu je restaurovat,“ uvedla Baštová.
Do budoucna se přitom nevyhýbá možnosti, že by krypta jednoho dne byla zpřístupněna veřejnosti. „Za určitých podmínek by to bylo možné, ale byl by to běh na dlouhou trať.“ Lidé si však přece jen mohou kryptu prohlédnout – byť ve formě zmenšeného 3D modelu, který je v loretánském areálu také k navštívení. Navíc disponuje popisem malířských předloh, podle kterých byla krypta vymalovaná.
My jsme nicméně unikátní kryptu navštívili. Na jedinečné záběry, jak se otevírala, a jak to v ní vypadá, se můžete podívat na přiloženém videu:
Unikátní krypta dobrodinců v podzemí pražské Lorety. Pohřbívali se sem lidé, kteří nějakým dílem prospěli Loretě - šlo zejména o hudebníky. David Zima
Věděli jste...
Kostel Narození Páně, v jehož stínu stojí známá pražská Loretánská kaple, je nejmladší stavbou z celého areálu Pražské Lorety. V letech 1722–1737 byla vystavěna podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jehož architektonická ruka je podepsaná mimo jiné také pod barokním vzezřením Břevnovského kláštera, Invalidovnou nebo malostranským chrámem sv. Mikuláše.
Zvonění na vlastní oči
V době koronavirových rozvolnění je výlet na Hradčany ideálním plánem na víkend. Tím spíše, že Loreta v neděli 13. června a o víkendu 19. a 20. června výjimečně zpřístupní barokní mechanismus zvonohry, a to při příležitosti 325. výročí jejího zprovoznění. Vstupenky jsou už v předprodeji.
