Blesk.cz: Pane řediteli, čím vším se ve Výzkumném ústavu včelařském zabýváte?

Ondřej Procházka: „Náš ústav se v podstatě od svého založení přes 100 lety zabývá výzkumem, vývojem, výrobou a poradenstvím v oboru chovu včel a včelích produktů. Hlavní činností je v současnosti výroba registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro včely, protože k tomu výzkumu patří i nemoci včelstev a jejich zdolávání, zrovna tak ale i genetika a šlechtění včel. A nyní se na nás dokonce obrátila jedna pojišťovna, abychom odborně zastřešili první zkušební produkt - pojištění včelstev.“

Vidím, že toho není málo. A to jsem se chtěl zeptat, zda lze v dnešní době zjišťovat o včelách něco „nového“…

Letecké foto areálu.
Autor: Marek Drone

„Nositel Nobelovy ceny a objevitel včelích dorozumívacích tanečků Karl von Frisch napsal: »Život včel je jako kouzelná studánka. Čím víc vody z ní nabíráš, tím víc se jí zase objevuje.« Máme jen povrchní znalosti, jak funguje superorganismus včelstva, který úspěšně už asi 60 miliónů let zvládá změny životního prostředí.“

A jak zvládají nynější včely, lze-li to obecně říci, změny životního prostředí? Poslední léta jsou nás vcelku suchá a teplotně vydatná.

„Chybí-li voda, rostliny šetří a poskytují méně nektaru. Ideální pro včely je totéž, co je ideální pro rostliny.“

Lze říci, zda včel přibývá nebo naopak ubývá?

„Včelstva včely medonosné jsou v úlech a ty můžeme snadno přepočítat. Počet v posledních letech spíše rostl, pohybuje se kolem 60 tisíc včelstev a každé může mít až 50 tis. včel za sezónu. Pro zajímavost, na jednoho obyvatele ČR třeba teoreticky připadá kolem tisícovky včelek. Oproti tomu ty samotářské včely (ve světě se jim pro jednoduchost říká Non-Apis bees, protože medonosná včela se jmenuje Apis mellifera), se přepočítávají dost těžko. Spíš odhadujeme, že lidskou činností jim ničíme přirozená hnízdiště a zdroje potravy. Nadějné je, že na jakékoliv zlepšení potravní nabídky reagují samotářské včely výchovou většího počtu potomků a tím se populace zase mohou posílit.“

Aktuálním tématem číslo jedna je ve společnosti koronavirus. Jaké epidemické nemoci existují v případě včel?

„Hmyz, včetně včel, trápí také mnoho různých viróz. Jsou to ale jiné viry, některé jsou druhově specifické, jiné ne.“

Jak se takové nemoci rozpoznají a léčí?

„Diagnostika je stejná jako u Covidu – PCR test. Léčení je prevence: čistota, dobrá výživa a kondice. V tom je to stejné jako u lidí.“

Trpí včely nejvíce právě na různé virózy, nebo mají nějaké největší přirozené škůdce?

„V přírodě včely žily miliony let a sem tam se staly součástí potravního řetězce některého predátora, či podlehly parazitům nebo mikroorganismům. Ale zase se z toho dostaly. Obecně největším škůdcem včel ale může být nevzdělaný a bezohledný člověk.“

O kolik včelstev se ve Vašem výzkumném ústavu staráte?

„Máme ve firmě přes tisíc včelstev, to je nyní asi 10 miliónů včel, ale v létě jich bude třikrát víc.“

To jde opravdu takto spočítat, kolik včel máte ve své péči?

„Snadno, kilo včel je 10 tisíc jedinců. Případně se dají vyfotografovat na plástech a přepočítat - nejlépe v noci, aby nechyběly ty na pastvě.“

Ředitel Výzkumného ústavu včelařského Ondřej Procházka.
Autor: Jan Hodač

Bývají včelstva nějak populačně limitovaná, nebo se mohou rozrůstat dle libosti?

„V přírodě jsou živočišné populace limitovány zdroji potravy. U včel je limitujícím faktorem květový pyl, který je jediným a ničím nenahraditelným zdrojem bílkovin. Včelstva jsou limitována i doletovou vzdáleností, která je asi 2 km a také tím, kolik včelstev jich na stejné ploše o tyto potravní zdroje soutěží.“

Předpokládám, že obecný názor praví, že se včelám nejlépe daří v přírodě. I v Praze jich ale k vidění hojné množství. Lze kvalitativně poměřit život včel třeba v lesích, na horách, a v Praze?

„Je to zase o zdrojích potravy.  Ani ve městech to nemusí být špatné. Dobré stanoviště pro včely ale musí mít i trvale přístupný zdroj vody. Na to nesmíme v uklizené a vyasfaltované krajině zapomínat.“

Každý, kdo slyší pojem „včela“, si zákonitě představí okřídlený hmyz, který produkuje med. Předpokládám, že druhů včel je ale více?

„Jen v České republice žije asi 450 druhů včel, z nichž pouze jedna je společenská – to je včela medonosná – ostatní jsou tzv. samotářky, které mají jen malé rodinky (třeba 5–8 dětí), ukryté v zemi nebo různých dutinkách.“

A produkují med i ty ostatní?

„Celosvětově je přes 95 % medu od včely medonosné a o zbytek se dělí včela východní Apis cerana a další lokální druhy.“

Vím, že se medy různě liší podle toho, z jakých rostlin sbírají pyl. Vybírají si je konkrétně, nebo náhodně?

„Včela medonosná není, na rozdíl od zmíněných samotářek, specializovaná na určité druhy kvetoucích rostlin. V medu najdeme každý rok a na každém místě trochu jiné spektrum zdrojových rostlin z okruhu asi 20 km2 od úlu.“

Jsou nějaké medy, které v našich podmínkách můžeme považovat za vzácné? Člověk přece jen nejčastěji z obchodů zná medy lesní, medovicové, akátové...

„Jediné rostliny, které mohou v našich podmínkách v některých místech vyčnívat, jsou řepka, akát, slunečnice, lípa, případně malina, svazenka či pohanka.“

Kromě chuti a původu – liší se medy i z hlediska výživy?

„Rozdíly mezi druhy medu jsou minimální, právě proto, že až na výjimky jde o medy smíšené. Obrovské rozdíly jsou ale mezi medy poctivými, opravdu od včel, a medy, které někdo na jejich cestě mezi úlem a spotřebitelem nastavil nějakým sirupem.“

Květový med z Výzkumného ústavu včelařského.
Autor: Jan Hodač

Když se trošku vzdálíme od té produkce a zeptám se spíše na oblast využití – má med vůbec nějakou trvanlivost?

„V chlazeném skladu je med i po deseti letech k nerozlišení od čerstvého. Zkazit se mohou jen medy, které včelař sebere včelám dříve, než dojde k úplné konzervaci zahuštěním nad 82 % sušiny. Medy vodnatější jsou náchylné ke zkvašení. Ne vždy se zkvašený med stane dobrou medovinou, ale taky nedobrou octovatou zkaženinou.“

Existuje spousta receptů s využitím medu. Na druhou stranu znám také názory, které tvrdí, že med tepelnou úpravou ztrácí na kvalitě. Je tomu tak

 „Ohřev medu urychluje stárnutí – každých deset stupňů urychlí chemické procesy 2 až 3x. Je tedy rozdíl, zda med vezeme na lodi v kovovém kontejneru několik týdnů mezi kontinenty, nebo zda ho dáme do čaje či do perníku na pár minut. Tento ohřev nehraje žádnou roli z hlediska výživy a očekávaných zdravotních účinků.“

Z medu se vyrábí i medovina. Nemýlím-li se, ta vaše Dolská letos slaví 50 let vzniku. Změnil se nějak průběh její výroby?

„Dolská hořká medovina je desertní medovina patřící mezi ty produkty, které staví na stabilním vzhledu a chuti. Chceme, aby spokojený zákazník, který přijde pro další láhev Dolské, nebyl překvapen něčím nečekaným. Takže jediné, co se za 50 let změnilo, je nabídka sesterských obměn původní Dolské hořké medoviny – skořicová, mandlová a nově také citrónová.“

 Jak vlastně medovina vzniká? Hraje i v její kvalitě roli různorodost původu medů?

„Medovina je roztok medu zkvašený vhodným kmenem kvasinek. Barva i chuť použitého medu se do jisté míry přenese i do výsledného produktu. Do desertních medovin se pak mohou přidávat i další přísady, hlavně koření, případně trochu jemného lihu, aby byly trvanlivé.“

Údajně má jít v případě medoviny o vůbec nejstarší český alkoholický nápoj. Je tomu tak?

„Jak lidé už od pravěku znali, sladké roztoky snadno zkvasí. Přítomný alkohol člověku zachutnal, a tak začal kvasit, co šlo a co sehnal. Ovoce, slady ze zrní, med. Prvenství ale nelze určit.“

Včela medonosná.
Autor: Veronika Souralová

Není to ale jen med a medovina, které nám včely dávají. Vím, že na trhu je k dostání i samostatný včelí pyl, nebo také Medosil. Čím se odlišují od medu?

„Lidé k medu přistupují, jako by to byla samozřejmost. Med, tedy zahuštěný nektar, si ale včely sbírají pro sebe, ne pro člověka nebo někoho jiného. Včely tedy med nedávají, my jim ho docela drze bereme, přesněji řečeno krademe. Aby neumřely hladem, dáme jim místo medu cukr. Ale k vaší otázce - pyl je zajímavý doplněk výživy, protože obsahuje kompletní výživu pro mladé jedince včel. Starší si pak doplní energii v podobě medu a nic dalšího už nepotřebují. Medosil je výrobek na bázi medu a rostlinných silic z blahovičníku, anýzu a máty. Je to »vítr v medu«, který je velice oblíbený už více než 30 let.“

V poslední době jste navázali úzkou spolupráci se známým fotografem Janem Hodačem, který je znám pro své precizní fotografie modelek, hub či nevšedních prostředí. Jak tato spolupráce vznikala a v čem tkví?

„Jan se předloni přestěhoval do Libčic, které nyní s oblibou fotí. A rád se vypravuje fotografovat i do jejich okolí. Při jedné takové výpravě navštívil náš areál s vinicemi, zahradami, historickou vilou a laboratořemi, a tehdy jsme se seznámili. Postupně jsme se dohodli na spolupráci, která začínala od správy ústavního instagramu, přes fotoarchiv, vymýšlení nových vizuálů medovin až po vztahy s veřejností. Věřím, že je to pro něho, coby studovaného biologa se zaměřením na ochranu a přírody, zajímavá i příjemná zkušenost.“

Video
délka: 01:28.63

Lesy hlavního města Prahy otevřely novou medárnu, je součástí dlouhodobého projektu. (2017) Daniel Vitouš

Fotogalerie
41 fotografií