Nový stavební zákon měl především přinést tolik potřebné zrychlení při stavebním povolení, podle zástupců měst je však nejdříve třeba vyřešit územní plánování. Jde o to, že přípravu územních plánů nyní například v Praze řídí odbor územního rozvoje magistrátu, který spadá pod tzv. přenesenou působnost státní správy a politici nad ním nemají žádnou kontrolu. Praha a další města požadují, aby příprava nově spadala do tzv. samostatné působnosti, což by městu, které má na pořízení plánu největší zájem, dalo možnost proces zrychlit a zefektivnit. To ale nový zákon neumožňuje a vše přesouvá pod stát.

„Příprava nového stavebního zákona je neuvěřitelná bramboračka. Navíc se k tomu přidala další záležitost, a to dvojpodraz ze strany ministerstva pro místní rozvoj. Je ale třeba říct, že obce nejsou ovce a nelze, aby nás ministerstvo tahalo za fusekli,“ zahájil dnešní tiskovou konferenci ke stavebnímu zákonu pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Územní plánování jako kámen úrazu

Podle něj jde v zásadě o dva problémy. „Za prvé bylo slíbeno, že zůstane zachován ten smíšený model státní správy, což aktuální návrh jednoznačně porušuje a je v naprostém rozporu s tím, co bylo od ministerstva slíbeno. Druhý bod je otázka územního plánování v samostatné působnosti obcí,“ vyjmenoval Hřib.

Právě zmiňované územní plánování v samostatné působnosti obcí je v současné chvíli největším kamenem úrazu. Sama ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) totiž na plénu sněmovny 5. května uvedla, že Svaz měst a obcí (SMO) je v této otázce nejednotný. „Svaz měst a obcí hlasováním svého předsednictva tento návrh nepodpořil. Brno, které patřilo společně s Ostravou a Prahou k hlavním propagátorům samostatné působnosti, tento návrh nepodpořilo a zdrželo se. Pan primátor Prahy, která byla hlavním tahounem tohoto návrhu, hlasoval dokonce proti němu,“ uvedla. To ale podle Hřiba, který je zároveň čestným předsedou SMO, není pravda, mohlo zde ale dojít k částečnému nedorozumění.

„SMO souhlasí s pořizováním územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti, trváme však na řešení financování této dokumentace ze strany státu, a to především u malých obcí, jak bylo ostatně slíbeno. Předsednictvo SMO přijalo stanovisko, které je konstruováno akorát obráceně. Zní tedy následovně: ,Nesouhlasíme s územním plánováním v samostatné působnosti obcí, pokud nebude vyřešeno financování.´ Význam je tedy stejný,“ řekl Hřib.

Přesun pod Prahu kvituje i IPR

Územně plánovací dokumentace by měla podle magistrátu zůstat na rozhodnutí obcí především proto, že volení zástupci samospráv nejlépe vědí, jak svoje město či vesnici rozvíjet. „IPR spolu s dalšími odbornými institucemi je v naprosté shodě, že územní plánování v samostatné působnosti obcí je jednoznačně správně. Zároveň však chci upozornit, že to rozhodně neznamená, že bychom to plánování přebírali my jako IPR. Vždy to musí být ve vztahu klient, tedy obec, a architekt jako odborná instituce,“ vysvětlil ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč a upozornil, že plánování měst není pouze mapa s textem, ale patří sem i rozestupy budov, jejich výška, množství zeleně atp. a plánovat tyto věci by měly podle Boháče jednoznačně samotná města a obce.

Dostálová odmítla kritiku

Dostálová Hřibovu kritiku odmítla. „Naprosto odmítám slova pana primátora, že jsem porušila slib daný městům. Bohužel je ve vyjádřeních pana primátora znát, že se v problematice ani v dlouhodobých dohodách příliš neorientuje,“ uvedla. Pozměňovací návrh na převod pořizování územních plánů do samostatné působnosti obcí podle ní připravila sama velká města v čele s Prahou, přičemž návrh neřeší otázku malých měst a obcí, které by měly problém přípravu plánů financovat. Podle ministryně není možné pravomoc převést plně do působnosti obcí a zároveň umožnit přípravu plánů pro menší obce státem. „Pokud chtějí města samostatnou působnost, tak ale MUSÍ platit plošně pro všechny a MUSÍ si ji všichni financovat sami. To je podstata samostatné působnosti. Nerozumím tomu překvapení,“ uvedla.

Hřiba dnes kritizoval také místopředseda klubu ANO v pražském zastupitelstvu Ondřej Prokop. Podle něj nový zákon umožní rychlejší a efektivnější povolování nových bytových domů, ale třeba i změnu a rekolaudaci starých nepoužívaných kanceláří na byty. „Pan primátor Hřib dokonce na svazu hlasoval pro odložení projednávání rekodifikace až do roku 2022 po parlamentních volbách. Pro neznalé by to znamenalo bezprecendentní ohrožení fungování Prahy, protože v roce 2022 skončí platnost současného územního plánu a bez přijetí rekodifikace se v Praze po roce 2022 zcela zastaví rozvoj,“ uvedl.

Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává spory. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady mají kromě samospráv také ministerstvo kultury či občanské a ekologické spolky.

 

Fotogalerie
9 fotografií