Barrandovská filmová studia jsou jedny z největších v Evropě a vyhledávají je filmaři z celého světa, a to včetně proslulého Hollywoodu. Založeny byly v roce 1931 bratry Václavem a Milošem Havlovými. Václav na Barrandově navrhl vybudovat moderní a luxusní čtvrť, Miloš se rozhodl jeho nápad doplnit filmovými ateliéry.

Inspirace v Americe

Nic z toho by ale nevzniklo, nebýt Václavovy cesty po USA. „Byl jsem po první světové válce předsedou Svazu československého studentstva a na své útraty jsem odjel na studijní cestu po univerzitách Spojených států. Při návštěvě Kalifornské univerzity v Berkeley jsem se ocitl v nádherné čtvrti kalifornských boháčů. A tam mě – bylo to ve čtyřiadvacátém roce – napadl Barrandov,” řekl v jednom z rozhovorů Václav Havel, mimo jiné otec českého prezidenta Václava Havla.

Tento velkolepý plán zaujal i Václavova bratra Miloše, který tou dobou byl už úspěšným filmovým producentem a vlastnil i filmovou společnost Lucernafilm. Miloš Havel viděl budoucnost ve zvukovém filmu, proto neváhal zadlužit celou rodinu a pustit se do výstavby Barrandovských ateliérů. Celé území urbanisticky i architektonicky zpracovával Max Urban, který byl nejen architekt a urbanista, ale také filmový režisér.

Přestože finální podoba jednotlivých soukromých vil místních zbohatlíků byla čistě na jejich uvážení, Václav Havel si ve smlouvě o prodeji pozemků vynutil poznámku, že má právo nahlédnut do chystaných návrhů a zkonzultovat je právě s Urbanem.

Stavělo se raketovou rychlostí

Když se na konci listopadu 1931 poprvé koplo do země, asi jen málokdo očekával, že za 14 měsíců se tu bude natáčet první film. „První filmovací den připadl už na 25. leden 1933, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek režiséra Innemanna“Vražda v Ostrovní ulici,“ stojí na webu Barrandovských ateliérů.

Bratrům Havlovým se ve spolupráci s Maxem Urbanem podařilo postavit nejmodernější filmové ateliéry v Evropě. Přestože spláceli vysoké dlužné částky za výstavbu a vybavení ateliérů, stali se mecenáši českého filmu a v jejich ateliérech po celá třicátá léta vznikla řada snímků patřících dnes do zlatého fondu české kinematografie.

Smutná historie

Sláva Barrandovských ateliérů bohužel netrvala dlouho. Smutný rok 1939 nebyl osudový pouze pro Československo, ale také pro Barrandovské ateliéry. Poté co se z Československa stal Protektorát Čechy a Morava, Němci začali prvotřídně vybavené ateliéry hojně využívat. Pod taktovkou německého ministra propagandy Josepha Goebbelse tu vznikaly nacistické propagandistické filmy toho nejhoršího kalibru. Celá společnost byla bratrům Havlovým zabavena a správu nad firmou přebrali Němci. Během války zde Němci stihli natočit 82 filmů.

Bohužel ani po 2. sv. válce se ateliérům nezačalo blýskat na lepší časy. Levicově smýšlející filmaři vyzvali tehdejšího prezidenta Beneše, aby ateliéry znárodnil. Tak se také stalo a Miloš Havel, kterému ateliéry nejdříve sebrali nacisté, přišel o svoje „dítě“ znovu. Tentokrát ateliéry padly do rukou pracujícího lidu. Havel se proto rozhodl emigrovat. Do Československé republiky se už nikdy nevrátil.
Video
Video se připravuje ...

Říjen 2016: Takto v současnosti vypadají Barrandovské terasy. Tadeáš Provazník

Fotogalerie
71 fotografií