Na podzim roku 1420 měli už většinu Prahy v držení husité. Katolíci a zároveň král Zikmund ovládali pouze dvě místa - Pražský hrad a Vyšehrad. Aby husité ovládli celé hlavní město, potřebovali dobýt právě tato dvě vojensky významná místa. A proto začali obléhat Vyšehrad.

Odříznutí od zásobování

Vyšehradské posádce tehdy velel Jan z Boskovic zvaný Švembera. Když husitské vojsko přitáhlo 15. října 1420 k Vyšehradu a odřízla celou posádku od zásobování, ocitl se Švembera v poněkud bezvýchodné situaci. Pomoci mu měl sám král Zikmund, ale husité byli „nečekaně“ proti.

„Jeho posádka (Švambery, pozn. red.) strádala nedostatkem vody i potravin a z nouze se již živila koňským masem (později i koženými věcmi jako opasky, řemeny apod.). Zikmund Janu z Boskovic vzkázal, že mu dopraví proviant po vodě, a skutečně také přikázal převést potřebné lodi z Litoměřic do Berouna. Husité jeho záměr prohlédli a včas přehradili Vltavu mezi Kapitulním ostrovem a vyšehradským břehem okovanými kůly a řetězy,“ popisuje situaci kniha Husitská revoluce 3 od Františka Šmahela.

Kapitulace

Švambera si byl vědom, že se on i s celá jeho posádka nachází opravdu ve velkém problému. Rozhodl se tedy, že s husity uzavře dohodu, že pokud mu Zikmund do 1. listopadu nedodá zásoby, tak se celá jeho posádka vzdá. To se nakonec opravdu stalo. Zikmund tehdy čekal ještě na moravské pány, kteří měli být výraznou posilou. Zásobování ale zajistit nedokázal, a proto vyšehradská posádka kapitulovala ještě dříve, než jim král dorazil na pomoc.

Prohraná bitva

Zikmundova vojska se ale přesto s husity střetla „Královské sbory vyrazily poměrně časně, nicméně k pražskému ležení před kostelem sv. Pankráce dospěly až po kritické osmé hodině. Zikmund z vyvýšeného místa marně dával taseným mečem vyšehradské posádce znamení, aby vpadla obléhatelům do zad,“ popisuje Husitská revoluce.

Ti už ale tehdy kapitulovali, a proto do bitvy zasáhnout už nemohli. Domácí šlechta pod Zikmundovými korouhvemi bojovala statečně, soustředěnému náporu husitských záloh však neodolala. Táboři spolu s orebskými cepníky nikoho nešetřili a na rozdíl od svých šlechticů v rytířské zbroji nebrali zajatce,“ vysvětluje Husitská revoluce.

Husitská Praha

Když Zikmund spatřil, že je bitva prohraná, dal vojsku povel k ústupu do Kutné Hory. Čímž nejenže kompletně ztratil Prahu, která se dostala do držení husitů, ale zároveň ztratil důvěru české a moravské katolické církve. I když se na českého krále sám korunoval  28. července 1420, tedy krátce před zmiňovanou bitvou, většina husitské, ale i část katolické šlechty tento krok neuznala. Porážka u Vyšehradu tak Zikmundovi vzdálila právoplatné uznání českým králem na dalších téměř 20 let. Uznán byl až po bitvě u Lipan, v podstatě až na sklonku svého života.

Fotogalerie
6 fotografií