7°C
Nejstarší zmínka o mlýnech na Kampě pochází z roku 1393, podle badatelů však jeho stopy vedou až do 10. století, kdy je založily benediktinky z kláštera u sv. Jiří, který sídlil na pražských Hradčanech. Tuto teorii potvrzuje ve své knize i historik V. V. Tomek „Roku 1393 mlýny ty, které se později nazývaly Sovovy (čp. 111-503), náležely klášteru sv. Jiří."
V té době byly mlýny převážně dřevěné, takže časté povodně na Vltavě mnohdy stavbu poškodily nebo i pobořily. Kromě vodního živlu se na nich podepsala i husitská revoluce, během které byly budovy kompletně vypáleny a staly se majetkem Starého Města pražského.
Konšel Václav Sova z Liboslavi
Zmíněný pozemek v roce 1478 věnovali měšťané konšelu Václavu Sovovi z Liboslavi. Ten zde postavil dům a hamr a obnovený mlýn měl mlít mouku pro měšťany. Po Václavu Sovovi se mlýny jmenují dodnes. Staroměstská obec znovu pozemky odkoupila roku 1574. K nové výstavbě došlo v roce 1589, neboť předešlý mlýn, z větší části dřevěný, opět shořel.
František Odkolek
Nejvýraznější přestavbu zažily Sovovy mlýny, když byly ve vlastnictví Františka Odkolka. Tento potomek starého českého rytířského rodu v roce 1840 přišel do Sovova mlýna, kde se po čase oženil s Marií Trödlovou, nejstarší dcerou tehdejšího majitele mlýnů.
Roku 1867 mlýn znovu vyhořel, čehož Odkolek jako velmi progresivní podnikatel využil. Mlýn přestavěl tak, že ho začala pohánět pára, vybudoval zde pekárnu a další provozy spojené s výrobou pečiva, dále pak novou strojovnu a postavil vysoký komín. Fasáda stavby pak byla nově vyvedena v duchu romantismu.
Hoří, Odkolkovy mlýny hoří
O 30 let později Sovovy mlýny vzplály znovu. Tentokrát byl požár ale mnohem ničivější. I tehdejší tisk se mu mnohem více věnoval. „Na dnešek kolem půlnoci (noc z 29. na 30. ledna 1896, pozn. red.) spatřili pozdní chodci z Františkova nábřeží (dnešní Smetanovo nábřeží, pozn. red.) ze skupiny budov Odkolkova mlýna pojednou vyletěti úzký a dlouhý plamen, který se v několika vteřinách úžasně rozšířil a způsobil rudou záplavu nad všemi mlýnskými střechami. „Hoří, Odkolkovy mlýny hoří,“ křičeli přihlížející.“ Tak noční požár popisují tehdejší noviny Národní fronta.
„Plameny a jiskry vyletovaly ze čtyřpatrové budovy v hustých chomáčích jako z jícnu sopečného. Daleko bylo slyšet praskot trámů hořících a dolů se kácejících. Zejména hrůznou velkolepostí působil na diváka pohled ze Střeleckého ostrova, kde jíní a led na stromoví tál a led na Vltavě leskl se jako obrovské zrcadlo,“ stálo dále v Národní frontě.
Příčinou požáru byl zřejmě výbuch v jedné z místností ve 4. patře. Místnosti byly všechny vyschlé, byly tam zbytky obilí i různých olejů, a tak se požár šířil obrovskou rychlostí. Sjely se sem hasičské sbory z celé Prahy. Sbor pražský, sbor smíchovský, sbor karlínský, sbor vinohradský, sbor holešovický, sbor libeňský, sbor bubenečský a i přes všechnu snahu byla nakonec škoda vyčíslena na 300 tisíc zlatých.
Provoz se v Sovových mlýnech už nikdy neobnovil, majitelé pouze užívali obytnou část, a tak na svou rekonstrukci musel čekat až do roku 2000, od té doby zde funguje Museum Kampa.
