18°C
Výstava mapuje osudy Milady Horákové, tedy zejména její protinacistickou činnost a aktivní působení ve veřejném životě po skončení druhé světové války. Tehdy se stala dokonce poslankyní Ústavodárného národního shromáždění, což bylo v tu dobu poměrně neobvyklé, aby žena zastávala takovouhle funkci. Horáková byla velkou bojovnicí a feministkou, což dokazuje i její předsednictví ve Svazu československých žen.
Každoroční připomínka
Museum Kampa si popravu Právničky a poslankyně Horákové připomíná každoročně vzpomínkovou akcí, k 70. výročí se ale rozhodli její památku připomenout důkladněji. „Vražda dr. Milady Horákové je jedním z nejodpornějších justičních zločinů v naší novodobé historii. Je důležité, abychom si tyto hrůzy připomínali a poučili se z chyb minulosti. I proto jsme s historikem Petrem Blažkem, se kterým jsme výstavu připravovali, zvolili venkovní umístění. Tak se totiž informace dostanou co k největšímu počtu lidí, aniž by museli platit vstupné do muzea,“ okomentoval výstavu europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který je předsedou správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.
Součástí výstavy bude i pohled na události, které následovaly po smrti Milady Horákové. „Na výstavě je k vidění zrušení rozsudku v roce 1958 i rehabilitace jejího jména v roce 1990. Obecně tato výstava poukazuje na nebezpečí politické zvůle a diktatury a nutnost se stále a znovu proti všem takovým projevům stavět,“ přiblížila Jana Pelouchová, tisková mluvčí Muzea Kampa.
Museum Kampa ve spolupráci s občanskou iniciativou Bez komunistů.cz připravili tradiční pietní setkání k uctění památky Milady Horákové a všech obětí komunistického režimu, které naváže na zahájení výstavy a jehož součástí bude zapálení svíček na nábřeží Vltavy u Musea Kampa. Symbolem připomínky je stužka, jejíž součástí je trikolóra a kousek provázku. Pamětní stužky symbolizují památku na doktorku Miladu Horákovou a všechny oběti komunismu. Stužky vyhotovila nezisková organizace.
Prosby o milost ze světa verdikt nezvrátily
Vykonstruovaný monstrproces s Miladou Horákovou tehdy zvedl vlnu odporu po celém světě. Tehdejšímu prezidentovi Klementu Gotwaldovi chodily prosby o milost od významných osobností. Ale ani Albert Einstein. Winston Churchill, Bertrand Russell nebo Eleanore Rooseveltová nebyli schopni této justiční vraždě zabránit. A tak byla tato neobyčejná žena popravena v pankrácké věznici 27. června 1950 v pět hodin a 30 minut ráno.
Horákovou si Praha připomněla i na jiných místech
Během pátku v Praze proběhlo mnoho pietních akcí, při kterých se na doktorku Horákovou vzpomínalo. Třeba v Karolinu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima položil věnce u její busty, která se nachází v útrobách budovy. Vzpomínali i středoškoláci, kteří ve spolupráci s Člověkem v Tísni uspořádali pietní akci na Karlově mostě.
„Symbolická ulička, utvořena studenty na Karlově mostě, je historickým ohlédnutím a zároveň připomínkou důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií. Taková média jsou pilířem demokracie a potřebujeme i nyní. Právě nyní,“ popisuje tento pietní akt Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.
Kdo si objednal a platí tuhle mega "taškařici" ?? 
