„Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada.“ Metrem se rozléhal hlas popravené Horákové (†48)

„Já bych lhala, státní soude, kdybych řekla, že jsem změnila své přesvědčení a že jsem docela jiná,” zněla z reproduktorů slova Milady Horákové. Záznam poté končil dopisem, který psala Horáková před popravou: „Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada.”

»Dobrý nápad« - jen to provedení

Některým lidem ve vestibulu metra, které ČTK oslovila, se iniciativa líbila: „Myslím si, že je to dobrý nápad a že to má smysl, lidé si vzpomenou na to, čím jsme prošli. Spíše ale ti, kterým to něco říká. Myslím, že mladí lidé ani nevědí, o kom je řeč,” řekla ČTK prodavačka ze stanice Národní muzeum Renata Klausová. Cestující Ondřej Hotzel ale uvedl, že nahrávka nebyla příliš kvalitní. „Vůbec jsem nevěděl, o co jde, bylo tomu špatně rozumět,” řekl ČTK.

Prapory, plakáty, transparenty a stužky

Lidé, instituce a samosprávy si Horákovou připomněli také vyvěšením černých praporů nebo plakátů s portrétem političky. Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty připravila transparenty s podobiznou Horákové a nápisem „Zavražděna komunisty”. Objevily se už na budově libereckého krajského úřadu, na objektech některých pražských městských částí a Univerzity Karlovy a také na pražském Rudolfinu. Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, vytvořila k ní stužku na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory.

„Cítím jako povinnost, aby se město zapojilo do vzpomínkové akce 70 let od justiční vraždy doktorky Horákové. Je to symbol zvůle komunistického režimu, absolutní zneužití justičního systému k odstranění nepohodlných kritiků. Musíme si připomínat i takto tragické události, abychom měli v paměti, co náš národ potkalo, a abychom nebyli odsouzeni naši minulost opakovat,” uvedl pražský radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).

Výročí si v pátek připomněli také zástupci Karlovy univerzity, kteří položili v přízemí Karolina u busty Milady Horákové věnce a vzpomenuli na její život. „Pevná osobnost Milady Horákové může být jednak inspirací i pro dnešní generaci - jak svojí neústupností, tak svojí pokorou a statečností, které projevovala i těsně před popravou,” uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Bojovnice proti totalitám

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901 v Praze. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena pak byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Byla popravena 27. června 1950.