Blesk.cz: Pane profesore, na úvod tak trochu laická otázka. Co je vlastně zač, ten kůrovec?

Prof. Ing. Marek Turčáni, PhD.: „Kůrovci nazýváme velkou skupinu brouků, které obecně žijí pod kůrou stromů, keřů, někdy i na bylinách. Nejvýznamnější z kůrovců u nás je lýkožrout smrkový, který patří mezi nejvýznamnější škůdce starších smrkových porostů v celé střední, západní i severní, občas i jihovýchodní Evropě. Je jedním ze šesti zástupců tohoto rodu u nás, přičemž další druhy, jako lýkožrout menší a lýkožrout severský žijí rovněž na smrku a často tento druh doprovázejí.“

O kůrovcích se obecně ví, že mají políčeno na jehličnany, nejčastěji na smrky, že?

„Existuje i lýkožrout modřínový, další naše domácí druhy rodu žijí na borovici. Není ale pravda, že by měli kůrovci spadeno vyloženě na jehličnany. Na listnatých dřevinách žije rovněž velký počet kůrovců, obecně však nezpůsobují tak vážné problémy jako kůrovci na jehličnanech.“

Bývalý děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity je přední kapacitou co se výskytu kůrovce v Čechách týče. Na univerzitě vyvíjí způsoby, jak zamezit jeho řádění.
Bývalý děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity je přední kapacitou co se výskytu kůrovce v Čechách týče. Na univerzitě vyvíjí způsoby, jak zamezit jeho řádění.
Autor: Česká zemědělská univerzita

Podle čeho si kůrovec strom vybírá?

„Lýkožrout smrkový napadá přednostně dospělé smrky, lýkožrout lesklý napadá i smrky a douglasky, někdy i borovice ve věku 10 -30 let. Jsou i další druhy, některé z nich napadají i keře. Kůrovec jalovcový napadá v posledních letech túje a v teplejších oblastech už způsobuje úhyn živých plotů.“

Je jeho „řádění“ celoroční nebo spíše sezónní záležitost?

„Velikost populace postupně narůstá od jara do podzimu a to, jak populace naroste, záleží na počtu generací. Vloni byly u lýkožrouta smrkového 3 generace, tento rok jsou jenom 2 a četnost tím pádem nerostla tak rychle.“

Rád bych se vás zeptal na situaci v Praze. Donedávna Pražané znali kůrovce jen z doslechu, v posledních letech se ale vyskytuje i na území hlavního města. Jaká je podle vás nynější situace?

„V Praze je ve správě Lesů hl. m. Prahy více než 2 400 hektarů lesa. Ty jsou již od roku 2017 oslabovány výskytem převážně lýkožrouta smrkového a lýkožrouta lesklého na smrku. Nejvíce postižené lokality jsou: Kunratický les, Modřanská rokle, Ďáblický háj a Divoká Šárka. Kromě lesů ale existuje mnoho smrků a borovic v městské vegetaci, v zahradách kolem domů, v zahrádkářských koloniích a tyto také v mnoha případech hynou v důsledku sucha a napadení kůrovce. Dá se tedy říct, že stromy usmrcené kůrovcem, můžeme vidět po celé Praze. Jak je situace vážná, možno dokumentovat na poklesu zastoupení smrku za několik posledních let. Celkové zastoupení smrku bylo původně 6%. V dnešní době, kvůli poškozování porostů kůrovci a suchem, je to už jenom něco víc než 3% celkového zastoupení.“

Zmínil jste sucho, které je za uplynulá léta také celkem abnormální. Škodí lesům více kůrovec nebo převažující sucha?

„Já považuji za nejúhlavnějšího nepřítele pražských lesů sucho. Až pak by to byli kůrovci, kteří se přemnožují hlavně v případě, když jsou stromy oslabené. Předpokládáme, že pražské lesy se postupně budou přizpůsobovat změněným klimatickým podmínkám a druhy, které nemají rády horko a sucho budou postupně nahrazovány odolnějšími druhy. Když trend oteplování bude pokračovat, tak to možná budou i některé jihoevropské stromy a keře. A to říkám i navzdory tomu, že rok 2020 byl u nás o něco chladnější a vlhčí, než tomu bylo v posledních deseti letech.“

Lze říci, zda se daří kůrovci více ve volné přírodě, nebo ve městech?

„Lýkožroutu smrkovému se nejvíce daří v nepůvodních monokulturách, které jsme jako lesníci začali pěstovat ve velkém v 18. století. A proč? Protože smrk má velice kvalitní dřevo, vhodné pro spoustu účelů. A protože společnost si takové dřevo žádala, smrk se nakonec pěstoval na téměř polovině výměry českých lesů. Jedná se o víc než milion hektarů lesů kde roste smrk, a které v současnosti kůrovec napadá na velkých plochách. Naopak, některým druhům škůdců se více daří ve městech, protože ve městech pěstujeme mnoho nepůvodních druhů stromů, keřů, kytek, na kterých se mohou vyvíjet nepůvodní druhy škůdců.“

Jak se strom, který je napadený kůrovcem, pozná?

„Napadený strom je několik dní téměř bez příznaků. To do něj vrtá jenom několik málo kůrovců. Ti pak začnou lákat další a v průběhu týdne strom napadnou už desítky, někdy i stovky jedinců. I v tomto stádiu už je strom fakticky mrtvý, i když má stále zelené jehličí a nejeví žádné jiné symptomy. Můžeme to zjistit hlavně pomocí dalekohledu, kdy rozeznáme závrty neboli dírky, kterými se brouci dostávají přes kůru, v části kmene těsně pod korunou. Dalším signálem je prach, který nazýváme drtinky, a který kůrovci vyhazují ze svých závrtů. Tyto drtinky se hromadí na patě stromu, nebo v těsné blízkosti kmene.“

Ani pražským lesům se kůrovec nevyhnul
Ani pražským lesům se kůrovec nevyhnul
Autor: Lesy hl. m. Prahy

Co se se stromem v případě napadení kůrovcem děje?

„Když je strom napadený v průběhu léta a je teplo, tak po měsíci, až 8 týdnech se začne měnit barva jehličí. Nejdříve zešedne, pak zrezaví. Když má strom rezavé jehličí, je velmi pravděpodobné, že část kůrovců, kteří se vyvinuli pod kůrou tento strom již opustila a napadla další strom. Životní funkce v takovém stromu už probíhají jenom velmi omezeně. Důvodem je kromě jiného i to, že kůrovci na svém těle přenášejí spory hub, a houby prorůstají cévním systémem stromu a vlastně způsobují trombózu. Proto není úplně jednoduché boj s kůrovcem vyhrát.“

Vyskytne-li se tedy kůrovec v jedné lokalitě, lze předpokládat, že musí jít k zemi všechny stromy v okolí, aby se nešířil, protože jim už není pomoci?

„Je velice těžké určit hranici, kdy se strom ještě nechá zachránit. Také to záleží na druhu kůrovce, který strom napadne. Některé druhy napadají jenom větve, nebo vršek stromu. Strom pak neuhyne, je jenom oslabený. Ale oslabené stromy pak často napadají další druhy kůrovců, které jsou větší a ty už pak strom usmrtí. Jinak je samozřejmě nezbytné kácet napadené stromy, aby se kůrovec nešířil, a napadené dřevo s kůrovci, kteří jsou ještě pod kůrou, zlikvidovat, a to buď spálením nebo chemicky.“

Jak lze s kůrovcem účinně bojovat?

„Důležitá je prevence, a tou je vysoká odolnost stromů. Je vcelku zásadní, abychom pěstovali takové druhy stromů, které jsou plně adaptovány na lokální přírodní podmínky. To, že tady v Praze máme smrkové porosty, je pozůstatek minulosti. Před 100, nebo před 50-ti lety nebyly žádné poznatky o tom, že by se klima mělo měnit. .“

Ve volné přírodě se využívají chemické postřiky a jiné prostředky. Je to možné v městském prostředí?

„Chemické postřiky se v posledních letech hodně omezují a v městském prostředí to ani není velmi vhodné. Proto vyvíjíme nové způsoby, které by byly k prostředí šetrnější. U nás na fakultě máme dva velké projekty financované z OP Evropské unie. Jedním z nich je EXTEMIT-K, kde zkoumáme možnost vytipovat geneticky odolnější smrky. Kromě toho zkoumáme genom kůrovce a pracujeme na možnosti vypnout určité geny, které kůrovcům například pomáhají najít oslabený strom. Tímto způsobem bychom snížili četnost kůrovce až do té míry, aby si s ním obranný mechanismus stromů poradil. Ve druhém projektu EVA4.0 mapujeme šíření invazních druhů hmyzu a zkoumáme jak by se tyhle zavlečené druhy chovaly v našich podmínkách. V mnoha ohledech objevujeme úplně neznámé věci.“

Kůrovec pro mnohé představuje synonymum k termínu škůdce. Jdou mu vůbec připisovat i nějaké pozitivní vlastnosti?

„Kůrovce považujeme za škůdce z našeho lidského pohledu, kdy nám kazí naše plány – třeba na pěstování smrku, borovice, nebo dalších stromů. V přírodních lesích má nezastupitelnou funkci a je vlastně predátorem těch nejslabších stromů, tudíž se podílí na přirozeném výběru. Na území Prahy není smrk původní dřevinou a kůrovec nám vlastně naznačuje, že tady pěstujeme něco, co sem nepatří.“

Z opačného hlediska, má i kůrovec, vyjma člověka, nějaké své přirozené nepřátele, predátory?

„Jak lýkožrout smrkový, ale i všechny další druhy kůrovců, mají celou řadu přirozených nepřátel, a to jak predátorů, tak i parazitoidů. Řada dravých druhů hmyzu loví lýkožrouta smrkového pouze příležitostně, jiné druhy se na kůrovce přímo potravně specializují. Mezi nejvýznamnější a současně nejznámější predátory lýkožrouta smrkového patří brouk pestrokrovečník mravenčí. Z dvoukřídlého hmyzu jsou predátory larev lýkožrouta smrkového predátorské mouchy. Velmi početní jsou parazitoidi, třeba lumčíci, chalcidky, případně lumci. Na lýkožroutu dále cizopasí celá řada roztočů či jiné mikroorganismy. A opomenout nelze ani ptáky.“

Fotogalerie
74 fotografií