Lidé se ještě ani nestihli rozkoukat po samostatné Československé republice a už pomrkávali za její hranice. Mezi stovkami rodících se firem vznikla jedna, díky níž se jim svět otevřel. V červenci 1920 otevřela své první čtyři pobočky Československá cestovní a dopravní kancelář, dnes známá jako Čedok. Do dálek s ní vyrážíme už 100 let.
Sládek Tomáš (55): Povolání podědil, zachránil pivovar v Kostelci u Prahy a pomýšlí na světový unikát

„Hned napoprvé však Čechoslováci necestovali za odpočinkem, ale naopak několik nadšenců vyrazilo Evropě představit svoji mladou republiku,“ řekla Blesku tisková mluvčí společnosti Eva Němečková. Na začátku měl Čedok co dočinění s velkým konkurentem, belgickou společností Wagon-Lits, která lákala na luxus v podobě salónních a lůžkových vlaků. „Čedok tak vsadil na zázraky techniky – letadla a autobusy. V roce 1925 pak ovládl trh autokary značky Praga.“
Čechoslováci se rozjeli za zážitky! „Moře hučí, palmy šumí, cikády zpívají, ceny mírné, obsluha vzorná...“ lákal i úředníček cestovní kanceláře Alis Novák alias Kristián v roce 1939 k návštěvě orientálního Kaira. „Přestože jeho okénko není ve skutečné pobočce Čedoku, našimi kancelářemi a pracovníky se tvůrci nechali inspirovat, cestování bylo tehdy zkrátka ‚in‘,“ uvedla Němečková. Čechoslováci tak putovali do horských průsmyků i stínu pyramid Egypta, do exotického Maroka i elegantní Francie, horké Itálie či Španělska. „Od roku 1926 už pod značkou Čedok, která se stala trvalým synonymem pro cestování,“ pokračuje Němečková.
Podívejte se ve videu, jak šel čas s Čedokem:
Cestovní kancelář Čedok je jen o málo mladší, než republika. Právě oslavila 100 let. Čedok, archiv autora, INT
Za budoucností i nahotou
Zákazníky Čedoku zpočátku tvořili zejména ti, kdo hledali štěstí ve světě. Cestovka je vozila za prací francouzských uhelných dolů, ale také do Anglie, Německa a dále pak zajišťovala prodej lodních lístků vystěhovalcům do Ameriky. Byla zřízena pobočka v Bratislavě a první tři zastoupení v Paříži, Londýně a Vídni.
„Úspěšný rozjezd pak zbrzdila válka, během níž se Čedok podílel na organizaci osmi vlakových transportů z Prahy do Londýna, jimiž Sir Nicholas Winton (†106) zachránil 669 židovských dětí. Svými autobusy pak také zpět do země vozil vězně z koncentračních táborů. Obnovit cestování se podařilo naplno až v roce 1954,“ uvedla Němečková. V novém zájezdovém katalogu nechyběly země jako Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, věcí prestiže byly návštěvy Sovětského svazu.
Cestování za „socíku“
Na československé cestování měl Čedok z pověření monopol. Do své správy získal nejvýznamnější tuzemské hotely, jídelní a lůžkové vozy nebo síť lanovek a lyžařských vleků. „V té době měl také nejvíce zaměstnanců, několik desítek tisíc lidí,“ řekla Němečková. Ti řídili autokary, autobusy, ale hlavně 166 tuzemských poboček a 20 zastoupení v zahraničí.
Normalizace vrátila pozornost k zemím východního bloku. Kromě Balatonu a Baltického moře však nabídl Čedok také exotiku v podobě Vietnamu, Severní Korey a Kuby. Odvážnější pak mířili na nudistické pláže Rujány. „Letní dovolené na východoněmeckém ostrově absolvovaly tisíce českých turistů,“ upřesnila Němečková. „Když se v listopadu 1989 zhroutil totalitní režim, jednou z vítaných svobod byla i svoboda cestování. Lidem konečně otevřela nepoznaný svět,“ dodala.
Od roku 2016 je majoritním vlastníkem Čedoku polská CK Itaka. Díky jejímu příchodu během tří let došlo u společnosti nejen k nárůstu tržeb, ale především k významnému rozšíření nabídky dovolenkových destinací.