Magistrát má asi 7700 bytů. U 5300 z nich je podle schváleného usnesení nájemné nastaveno mezi 56 a 73 za metr čtvereční. U 1025 bytů je nájemné mezi 117 a 148 korunami za metr. Dalších více než 23 000 bytů mají městské části, které si výši nájemného stanovují samy.
Podle radního Adama Zábranského (Piráti) magistrát za posledních 15 let nájmy nezvyšoval i přes strmý růst cen bydlení v metropoli a nová úroveň víc odpovídá nájmům u bytů ve správě městských částí. Zvýšení má napomoci tomu, aby byl magistrát schopen z nájemného financovat alespoň nutné rekonstrukce. K letošnímu lednu podle schváleného materiálu dosahovaly požadavky na opravy bytů částky 650 milionů korun.
„Díky nově stanovené výši nájemného v městských bytech bude bydlení pro nájemníky pořád velmi dostupné, ale zároveň se zvýší příjmy města na údržbu a rozšiřování bytového fondu,“ uvedl radní.
Nízkopříjmové domácnosti budou moci žádat o asi desetiprocentní slevu na nájemném, na kterou bude mít nárok nájemce s příjmy nižšími než čtyřnásobek životního minima pro danou domácnost. Senioři a nájemníci bezbariérových bytů budou mít na slevu nárok automaticky. Kromě toho nová pravidla obsahují i dvě další slevy.
Miliony navíc
Zvýšení má do rozpočtu přinést o vyšší jednotky až nižší desítky milionů korun více. Vyššího výnosu by bylo dosaženo v případě, že by se nájemné zvýšilo i u stávajících nájemníků, což ale magistrát s ohledem na koronavirou krizi nyní dělat nechce. Má to však v plánu později.
Podle dřívějších informací magistrát asi 1400 bytů pronajímá zástupcům potřebných profesí, jako jsou zdravotníci, policisté, hasiči nebo učitelé. Přes 600 bytů je určeno seniorům a 400 lidem se zdravotním postižením. Dále město 370 bytů poskytuje sociálně slabým nájemníkům a 200 pronajalo na základě výběrového řízení. Ve zbytku ze 7700 bytů bydlí nájemníci s historickými nájemními smlouvami, případně jsou prázdné a město je postupně rekonstruuje a pronajímá.
Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí, danou malou výstavbou a vysokými cenami bydlení. Bytů v majetku magistrátu a městských částí je dohromady asi 31 500 z původního počtu 194 000, které po roce 1991 přešly do vlastnictví města. Následovaly privatizace, které městský fond zredukovaly o více než 80 procent. Vedení města chce stále rostoucí ceny bydlení řešit zrychleným povolováním staveb.
