22°C
Jako symbol boje proti komunistickému bezpráví iniciativa vytvořila v rámci akce „Jdu s hlavou vztyčenou“ stužku na klopu. Skládá se z kousku provazu a trikolory. „Je to reálná připomínka reálné skutečnosti. Je vypovídající. Trápí nás, že hlas komunistů je rozhodující a závisí na něm kroky vlády. Komunisté se nezřekli minulosti. Zvěrstva se odehrála. Nesmíme připustit, aby se to znovu opakovalo,“ uvedla Rut Kolínská.
Stužky bude možné získat v pátek od 11:00 do 13:00 u hlavního vchodu pražského magistrátu. V budově pak k reliéfu Milady Horákové zástupci iniciativy položí květiny. V sobotu 27. června se od 10:00 uskuteční pietní shromáždění na pražském Újezdě u pomníku obětem komunismu. V 11:30 pořádá vzpomínkovou akci u památníku Milady Horákové u Sněmovny na Pětikostelním náměstí společnost Post Bellum, která má projekt Paměť národa. Museum Kampa ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem zahájí v sobotu venkovní výstavu v parku Kampa. V pátek Post Bellum organizuje akce i na jižní Moravě či v jižních Čechách.
Oběť rudého režimu
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu.
Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Právnička byla oběšena 27. června.
Její jméno bylo mezi obyvateli připomínáno už za komunismu – byť pochopitelně v omezené míře. Výrazně se pod to podepsalo, že šlo o jedinou ženu, která byla popravena z politických důvodů. Od roku 1989 se v Praze nachází řada památek a pomníčků, které připomínají její odkaz. „Obecně se povědomí zvětšilo. Víc lidí než třeba před šesti lety ví, kdo byla Milada Horáková a jaký byl konec jejího života,“ řekl ČTK Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.
Krvavá statistika
Podle Paměti národa za komunistického režimu od roku 1948 do roku 1989 bylo spácháno 248 justičních vražd. Dalších 282 lidí zahynulo při pokusu o přechod hranice, nejméně 7000 pak ve věznicích. Kolem 250 000 lidí skončilo ve vězení a 21 440 v táborech nucených prací, na 60 000 osob muselo nastoupit v letech 1950 až 1954 k pomocným technickým praporům a k technickým praporům. Až 300.000 lidí emigrovalo, statisíce přišly protiprávně o majetek, nesměly studovat a pracovat ve svém oboru, uvedlo kolegium Paměti národa.
Plakáty, nahrávky a rozhlas
Výročí připomíná také iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty. Připojit se k ní mohou radnice, instituce i obyvatelé měst. Ve dnech 26. a 27. června mohou vyvěsit černý prapor. Odvysílat mohou nahrávku ze soudního procesu. Na budovy a jiná místa mohou umístit plakáty s portrétem Milady Horákové. V Praze budou k vidění na významných budovách, a to třeba na právnické fakultě, Národním muzeu, Karolinu, Rudolfinu či Veletržním paláci. Město rozmístí podobizny i po celé ulici Milady Horákové v Praze 7. Nahrávky zazní v pátek v metru i ulicích metropole z městského rozhlasu.
Do pietních akcí se prostřednictvím městské firmy Trade Centre Praha zapojí také hlavní město. „Cítím jako povinnost, aby se město zapojilo do vzpomínkové akce 70 let od justiční vraždy doktorky Horákové. Je to symbol zvůle komunistického režimu, absolutní zneužití justičního systému k odstranění nepohodlných kritiků. Musíme si připomínat i takto tragické události, abychom měli v paměti, co náš národ potkalo, a abychom nebyli odsouzeni naši minulost opakovat,“ uvedl k tomu radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).
